Sv. Martin Ve zdi (Martinská ul., Praha 1)

Kostel sv. Martina Ve zdi je dodnes opomíjenou stavební sakrální památkou, stojící v nejužším městském centru, byť poněkud stranou hlavní turistické trasy. Vzhledem ke skutečnosti, že v jeho zdech povstaly základy české a potažmo evropské reformace, je spodivem, že se této významné stavební památce prakticky nikdo hluboce nevěnoval. Dnešní podoba je klasicky gotického ducha se třemi loděmi a odpovídá stavu kostela kolem roku 1350. Plášť budovy je zhotoven zčásti z lomového kamene a zčásti z pískovcových kvádříků. Fasáda není omítnutá a holé kameny působí velice archaicky. Svatý Martin býval farním kostelem zaniklé osady Újezdu svatého Martina, která se rozkládala mezi dnešními ulicemi Bartolomějskou, …. čti dál …

Basilica minor

Basilica minor je zvláštní čestný titul, propůjčený významným kostelům papežem. Titul vyjadřuje silnou vazbu těchto kostelů s římským biskupem. Uděluje se od 18. století. Například vyšehradská kapitula v Praze se pyšní nejstarším přímým římským patronátem na našem území, kapitula vlastně již brzo od založení podléhala přímé správě ze Říma. Budova a prapory basiliky minor mohou být označeny zkříženými klíči, podobně jako na papežském znaku. Například vyšehradská kapitula má tyto erbovní prvky ve znaku již od středověku. Označení má být na viditelném a veřejném místě.Na viditelném místě bývá papežský erb úřadujícího nebo titul propůjčujícího papeže, zpravidla nad kostelním portálem.alšími insigniemi basiliky …. čti dál …

Sv. Vojtěcha (Vojtěšská ul., P1)

Osídlení okolí kostela sv. Vojtěcha je daleko starší, než založení Nového Města. Zdejší lokalita nesla nejrůznější názvy – Podzderazí, s ohledem na blízkost slovutného kláštera, V Jirchářích (někdy i Smradařích) s odkazem na místní dílny koželuhů, ale také Kalábrie, pro označení místních řemeslníků, příchozích právě odtud. Zdejší jircháři si již dávno před založením Nového Města vystavěli svůj kostel, snad již ve třináctém století, první písemná zmínka o něm je datována 1318. Šlo o dokument, kterým byl dosazen společný farář pro dvě sousední farnosti – tedy pro osadu svatovojtěšskou a farnost u sv. Michala v Opatovicích, patrně pro chudobu obou dotčených osad. Protože v sousedním Podskalí …. čti dál …

Historie řádu Trinitářů

Od 7. století, kdy vznikl islám, dochází k jeho masivní expanzi. Nejprve muslimové obsazují tradiční místa na Blízkém Východě, především Svatou zemi. Křesťané organizují na její osvobození řadu křížových výprav, ale se střídavými úspěchy. Výsledkem jsou nejen četná krveprolití, ale také značná množství zajatců, kteří jsou dál prodáváni do otroctví. Prakticky nepřetržitý konflikt volá po řešení. Když muslimové dobývají celý pás území v severní Africe, invazí se zmocňují značného území ve Španělsku. Obchod s otroky, křesťanskými zajatci, nabývá rozměru neskutečného byznysu. Vedeni těmi nejušlechtilejšími pohnutkami, zakládají ve Francii Jan z Mathy a Felix z Valois řád, který si uložil pomoci křesťanským otrokům ze zajetí. Jan …. čti dál …

Nejsvětější Trojice (Spálená ul., P1)

mše:  Ne 10.30    slovensky Po St Pá  18.00 slovensky Ne 9.00  staroslověnsky Út Čt So  18.00 staroslověnsky   Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici je poměrně mladý chrám a je dodnes zachovaný ve své původní podobě. Byl vystavěn jako klášterní kostel pro nově v Praze usazený řád Trinitářů, který nejprve sídlil v provizorním objektu Na Slupi u kostela Panny Marie Bolestné, a teprve po odprodání areálu tamním Servitům se přesunul do zdejšího kláštera. Kostel vlastním nákladem nechali vybudovat Jan Ignác Putz z Adlersthurnu, svobodný pán na Mimoni a rada královské české komory, s manželkou Terezií podle projektu Octavia Broggia. Staviteli byli Kryštof Dientzenhofer a …. čti dál …

Panny Marie Sněžné (Jungmannovo nám., P 1)

adresa: FÚ Jungmannovo nám. 18, P1                                                                         mše: Po-Pá 7.00 8.00 18.00 So 8.00  18.00                                                                                           Ne 9.00 10.15 11.30 18.00     Založení chrámu P. Marie Sněžné úzce souvisí s korunovací Karla IV. a jeho manželky Blanky v chrámu sv. Víta. K velkolepé oslavě byl na tržišti před chrámem  sv. Havla vystavěn rozsáhlý provizorní objekt ze dřeva, vyložený vzácnými látkami. Zde se odehrály velkolepé vojenské hry a nakonec obrovská hostina, kdy Karla a jeho manželku obsluhovala nejvyšší česká šlechta. Nazítří, 3. září 1347, Karel položil základní kámen k velkorysému klášteru Karmelitánů před havelskou …. čti dál …

Sv. Josefa (nám. Republiky 2, P1)

adresa: DS  nám.Republiky 2, P1                              mše:  Po-Pá  7.00  18.00 So 7.00  Ne 8.00 10.00 17.00   20.00 v červenci  a  srpnu se nedělní mše nekonají   Kostel sv. Josefa je dobrým příkladem, že kostely u nás vznikaly i v těch nejpohnutějších dobách z pohnutek ušlechtilých zbožných dárců. Chudý řád Kapucínů, do Prahy uvedený sv. Vavřincem z Brindisi, tu velmi rychle zdomácněl a za krátký čas získal mnohé příznivce a bohaté donátory. Například tajný císařský rada Gerard svobodný pán z Kvestenbergu vlastním nákladem založil na pražském Poříčí pro tuto řeholi klášter a při něm kostel sv. Josefa. Již v roce 1630 zakoupil několik domů s rozsáhlými zahradami, na jejichž …. čti dál …

Kaple sv. Longina (Na Rybníčku, P 2)

Nejstarší zachovanou církevní památkou a zároveň nejstarší stavbou na Novém Městě v Praze je zřejmě románská kaple sv. Longina, stojící v bezprostřední blízkosti gotického chrámu sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. V době založení Nového Města již zhruba 250 let stála. Ze tří pražských rotund je sice nejmenší, ale zato nejstarší. S velkou pravděpodobností by se mohlo jednat o původní farní kostel, zasvěcený sv. Štěpánu, ale tato hypotéza nebyla dosud vědecky doložena. Podle jedné pověsti stojí kaple na místě ještě starší pohanské svatyně, snad založený kněžnou Drahomírou, velkou odpůrkyní nastupujícího křesťanství. Staří Pražané, uctívající zde staré modly se začali střetávat s nastupujícími křesťany. Za vlády …. čti dál …

Sv. Štěpána (Štěpánská ul., P2)

adresa:  FÚ  Ječná 2, P2                                mše: Pá  17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Ve výseči dnešních pražských ulic Štěpánské a Ječné ležela od desátého století ves Rybník, někdy také Rybníček. První písemná zmínka pochází z r. 993, kdy břevnovský klášter dostává veškeré místní výnosy, coby zapsaný dar Boleslava II. Před rokem 1215 přechází místní statky do majetku Řádu německých rytířů, ale již r. 1233 je odkupuje královna Konstancie, aby je obratem věnovala špitálníkům u sv. Františka. Ve vsi Rybníčku je dokumentováno farní právo od 13. února 1257, udělené biskupem Mikulášem ve prospěch českého řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Odnepaměti je zmiňován …. čti dál …

Řád Křižovníků s červenou hvězdou

Na pražském Poříčí, ještě před vznikem Nového Města, se usazuje německá kupecká komunita. Je to společenství spíše bohatých osob. Předpokládá se, že již za Vratislava I. zde byl německou menšinou vybudován farní kostel sv. Petra. Jak šel čas, Němci opouští Petrské Město a usazují se po celé Praze, význam místa postupně slábne. Tento trend vrcholí ve třináctém století. Za vlády Přemysla Otakara I., před r. 1215 získává kostel sv. Petra Řád německých rytířů a v jeho blízkosti staví komendu. K majetku řádu patří zdejší dvůr (později zvaný Biskupský) s polnostmi kolem Poříčí, ale také vsi Rybník, Hloubětín a Borotice s příslušenstvím. Tento majetek získali …. čti dál …

Sv. Petra Na Poříčí (Biskupská ul., P 1)

                      mše:  St, Pá 16.30,  Ne 10.30 Na úplném okraji Nového Města leží bývalé místo Německého Města, kde se od nepaměti usazovali němečtí kupci, a v jeho centru leží farní kostel sv. Petra. Říká se tu Na Poříčí, a první písemná zmínka o něm je již z r. 993, tedy daleko dříve, než Nové Město vůbec bylo založeno. Dalimil zmiňuje tato místa jako Poříčany. Velký význam tohoto prostoru byl podtržen vysokou mírou samosprávy. Za krále Vratislava I. tady vzniká dokonce samostatná svobodná obec německých osadníků s právem volit vlastního rychtáře, který zde soudil podle německého právního obyčeje. Předpokládá se, že již za …. čti dál …

Sv. Jana Nepomuckého Na Skalce (Vyšehradská ul., P2)

mše: Ne 11.00hod  (něm)  v červenci a srpnu se nekonají Roku 1691 založil Kristian Florián Höger na své malé vinici na svahu nad podskalským Hrádkem vlastním nákladem a s povolením arcibiskupa Jana Bedřicha Valdštejna původně dřevěnou kapli, zasvěcenou Janu Nepomuckému. Kaple byla ještě tentýž rok vysvěcena svatovítským kanovníkem Tobiášem Janem Beckerem. Bohoslužby zde vykonávali Servité z kláštera Na Slupech (při kostelu Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku). Znamená to, že kult sv. Jana Nepomuckého se zde slavil třicet let před tím, než byl v r. 1721 blahoslaven. Kristian Höger byl ve funkci vrchního c.k. výběrčího daní. Vinou rozhazovačné manželky upadl do velkých dluhů a …. čti dál …

Historie řádu Piaristů

  Základním úkolem Piaristů bylo vzdělávat mládež. Mezi všemi řády, které si povětšinou vzděláním vychovávali vlastní dorost, piaristé vynikali tím, že jimi vedené školy šířili vzdělanost mezi obecnou veřejnost a to ještě převážně mezi chudou nadanou mládež. Postupem času piaristické školy a koleje získaly vysokou prestiž, současně řadu podporovatelů a sponzorů. Zakladatelem řádu Piaristů je sv. Josef Kalasancký. Narodil se r. 1556 do šlechtické rodiny na hradě Kalasanze ve španělské Aragonii. Od mala bylo vidět, že jej zajímaly vědy a vzdělání, otec předpokládal, že se stane jeho nástupcem na panství. Jenže osud tomu chtěl jinak, mladý Josef se stal doktorem …. čti dál …

Sv. Kříže (Na Příkopě 16, P1)

adresa: DS Na Příkopě 16, P1     mše: Po-Pá 10.00  15.30  So 10.00  Ne 10.30  11.30(It) 19.00 Na parcele, kde nyní stojí kostel sv. Kříže, již v r. 1379 stojí dům pana Kříže z Jičína, který zde vlastnil sladovnu. Poté se majitelé střídají. O sousedním domě je první písemný záznam z r. 1547, když jej kupuje Václav ze Kbel, řečený Kbelský (na této parcele přibližně stojí budova někdejšího piaristického gymnázia v Panské ulici). V době pruského bombardování byly domy vypáleny, spáleniště kupují za více než 16tis. zlatých Piaristé. V roce 1758 Piaristé staví v Panské ulici novou budovu svého gymnázia (dokončena 1766), v letech 1816 až 1824 budují za …. čti dál …

Sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rosálie (Olšanské nám., P3)

adresa:  FÚ  Čajkovského 36, P3                            mše:  Po 17.00 Út 17.00 1.v měsíci  Čt, Pá 17.00  Ne 9.00 17.00       Roku 1679 se na podzim dostavila do Čech další silná morová rána. Vypukla v Rakousku, a než dorazila do Prahy, na venkově zemřelo na sto tisíc lidí. V hlavním městě podlehlo moru za devět měsíců víc než třicet dva tisíce obyvatel. Bylo vydáno nařízení, že nadále se nesmí pohřbívat oběti moru uvnitř města na farních hřbitovech, a tak staroměstský magistrát koupil 15. ledna 1680 od Jakuba Štiky z Paseky zahradu u Volšanského dvora. Za 809 zlatých rýnských bylo tak zřízeno nové pohřebiště …. čti dál …

Nejsvětější Trojice (Trojická ul., P2)

adresa: FÚ  Vyšehradská 41, P2                                                             mše: Út, Pá 17hod.,    Ne 9hod. První písemná zmínka o pražském Podskalí pochází již z r. 1199. Byla to starobylá čtvrť vorařů a obchodníků se dřevem. Rozkládala se podél pravého vltavského břehu, od vyšehradské skály zhruba po prostor dnešního Palackého náměstí, pod skalnatým krajem Břežské skály (lidově též Skalkou). Od ní také měla tahle svérázná osada název. Původně zde stávaly hned čtyři kostely. Při Botiči zaniklé kostely sv. Vojtěcha Menšího, na …. čti dál …

Sv. Kosmy a Damiána (Vyšehradská 49, P 2)

řecko-katolické mše:     česky út; čt 17.00   ne 12.00                                       ukrajinsky  ne 8.00   pá 18.00                                       bělorusky   2.ne v měsíci  10.00   Staročeští svatí Kosma a Damián, lékaři, mudrci a mučedníci, jsou jedni z nejdéle Čechy uctívanými světci. Jejich kult u nás zřejmě založili již věrozvěsti Cyril a Metoděj. Na hraně úbočí někdejší Břežské skály nad starobylým Podskalím stál malý kostelík již od nepaměti. První písemná zmínka o něm je z r. 1178 a kostel je zmiňován jako starodávný. V Hájkově kronice je uvedeno, že byl vystavěn sv. Václavem, který prý se svým druhem Podivenem do něj s oblibou docházel. Bohoslužby zde prý konali sv. …. čti dál …

Trója – Kaple sv. Kláry

V nejvyšším bodě trojské vinice stojí nenápadná prostá stavba obdélníkové barokní kapličky. Doba výstavby se zřejmě kryje s obdobím výstavby trojského zámku. Dal ji vystavět hrabě Adam Václav ze Šternberka v 90. letech 17. století. Písemná žádost k pražské konzistoři nese dataci 1691. Zasvěcení je sv. Kláře, shodou okolností manželka pana hraběte je jmenovala Klára Bernardina, svobodná paní z Malzanu. Žádost byla odůvodněna skutečností, že kvůli častým povodním nemohou se poddaní účastnit bohoslužeb. Stavba je velmi prostá, s cihlovou podlahou, plochým stropem s výrazným fabionem. Na původním oltáříku byl obraz sv. Kláry, pozdvihující monstranci, po stranách obrazy Bolestné Panny Marie a umírajícího poustevníka. Vlevo od oltáře bývala …. čti dál …

Sv. Apolináře (Apolinářská ul., P2)

Nejstarší evropský chrám, zasvěcený sv. Apolináři, byl založen již v 6. století v Ravenně, kde stojí dosud. Za starých časů v Čechách byl jeho kult mezi nejstaršími uctívanými, o čemž svědčí to, že r. 1118 byl Bořivojem II. založen chrám a kolegiátní kapitula sv. Apolináře v Sadské nedaleko Nymburka. V Praze na Novém Městě Pražském, na vrchu Větrově (dříve také zvaném Větrník), stávala bez bližšího uvedení kaple sv. Jiljí. Kromě písemných zmínek není jisté, kde se měla nacházet, protože stavební pozůstatky nebyly nikdy nalezeny. K této kapli převedl r. 1362 Karel IV. starou kolegiátní kapitulu ze Sadské a současně dává založit stavbu nového chrámu sv. Apolináře …. čti dál …

Sv. Vojtěcha (U Meteoru, Libeň)

Když se dolní část Libně začala vlivem prudce rostoucího okolního průmyslu zalidňovat, rychle se zjistilo, že stávající kaple na libeňském zámečku nemůže kapacitně stačit. Pro potřebu duchovní služby se hledalo místo pro stavbu nového kostela. Bohužel postupem času se ukázalo, že získat potřebnou parcelu nebude tak jednoduché. Zřejmě spekulanti předpokládali, že časem dostanou výhodnější nabídku a tak všechny pokusy dlouho selhávaly. Na přelomu 19. a 20.století se podařilo ke stavbě získat pouze pronajatý pozemek usedlosti Košinka. V těsné blízkosti libeňské sokolovny a gymnázia tak byl mezi lety 1904 a 1905 podle plánů architekta Emila Králíčka ze stavební firmy Matěje Blechy, …. čti dál …

Sv. Kateřiny Alexandrijské (Kateřinská ul., P-2)

Píše se rok 1332, králem Janem Lucemburským porobená severoitalská knížectví se právě vzbouřila. Poblíž města Modeny odolává pouze hrad San Felice. Situace se zdá být kritická, obránci s obléhajícími uzavřou smlouvu, že pokud do měsíce, přesněji do 25. listopadu, na nějž připadá den sv. Kateřiny, nepřijde od krále pomoc, vzdají se. V předvečer svátku sv. Kateřiny překvapivě dorazí vojenský oddíl, vedený mladým kralevicem Karlem IV. Nebylo mu ještě sedmnáct let, když stál v čele této výpravy. Mladý kralevic nesmlouvavě udeřil na obléhatele. Před devátou hodinou ranní vzal nepřítele útokem. Bitva trvala ještě dlouho po západu slunce. Kralevic byl raněn sekem do ramene, dokonce …. čti dál …

P. Marie Bolestné (U Alžbětinek, Na Slupi 6, P2)

adresa:  DS Na Slupi 6, P2                            mše: Út, Pá  17.00   Ne 9.00   Místo, kde dnes stojí klášter a nemocnice sv. Alžběty má silnou a pamětihodnou historii. Hrabě Jan Bedřich z Valdštejna (* 18. srpna 1642, Vídeň;  + 3. června 1694, Duchcov) byl posledním, který zastával funkci královéhradeckého biskupa, následně pražského arcibiskupa a současně velmistra řádu Křižovníků s červenou hvězdou, a byl to on, kdo se celý život podporoval vznik nových farností a usazování nových řeholních řádů na území Koruny české. Plánoval vybudovat síť zařízení, která by posloužila zestárlým kněžím důstojně dožít po skončení duchovní služby. Jeho pomocným biskupem byl tehdy Jan …. čti dál …

Historie řádu Sester pannen Alžbětinek

  Patronka řádu svatá Alžběta ( Durynská, někdy také zvaná Alžběta Uherská) se narodila 12. července 1207 jako dcera uherského krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Přes otcovu stranu byla sestřenicí českého krále Václava I.  a jeho sestry sv. Anežky České. Místo jejího narození je nejasné, podle jedné verze se měla narodit v Bratislavě, podle jiné na hradě Sárospatak, což je místo asi 50km jižně od Košic. Od čtyř let žije na durynském dvoře lantkraběte Hermana I. Durynského se sídlem na hradě Wartburgu u Erfurtu. Jako čtrnáctiletá je provdána r. 1221 za Hermanova syna Ludvíka IV. Durynského (* 28. …. čti dál …

Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (Na Slupi, P-2)

Kostel zde byl vystavěn ještě před založením Nového Města Pražského Karlem IV., pravděpodobně Vyšehradskou kapitulou, která tyto pozemky již od r. 1321 vlastní. Po založení Nového Města se kostel ocitá uvnitř městských hradeb, těsně před hradební brankou do Nuslí, na břehu potoka Botiče. Již tehdy je zmiňováno zasvěcení Panně Marii s přídomkem „na Trávníčku“, snad podle místního travnatého zářezu u nivy potoka. Kostel od kapituly Karel IV. vykoupil, aby při něm 24. března 1360 založil klášter Servitů, kteří sem byli pozváni z italské Florencie. Prvním převorem byl Raimund, posléze osobní zpovědník Karla IV., později vyučující na českém vysokém učení pražském, a ještě …. čti dál …

Řeholní řád Služebníků Panny Marie – Servitů

Počátek řeholního řádu Služebníků Panny Marie se odvíjí od rozhodnutí sedmi ctihodných florentských měšťanů ukončit svoje občanské životy a zaslíbit zbytek života službě Bohu a Panně Marii. Odebrali se společně na horu Senario a zde se chtěli věnovat poustevnickému životu. Psal se rok 1234. Jejich prvním představeným se stal Bonfilius Monaldi. Skupina postupně dosáhla kněžského zasvěcení a oficiálním mnišským řádem se stali Servité stvrzením, získaným od papeže Řehoře IX. Ten je povolal ke službě při chrámu Panny Marie ve Florencii, odkud se následně jimi prosazovaný mariánský kult šíří po celé Evropě. V Praze se usazuje první skupina mnichů – Servitů …. čti dál …

Sv. Bartoloměje (Prelátská ul., P9 -Kyje)

adresa:  DS   Čajkovského 36, P 3                             mše:  Út, St  17.30 Pá 17.00 So 9.00  Ne  10.45   Kostel sv. Bartoloměje apoštola je v Praze druhý nejstarší chrám, s vysokým podílem románského jádra. Jeho původní zasvěcení by mohlo být sv. Janu. V r.1782 byl v presbytáři nalezen latinský nápis, že chrám založen biskupem Janem. Vylučovací metodou lze dovodit, že podle stavebního slohu kostela by se mohlo jednat buď o Jana I., v úřadu mezi lety 1134 a 1139, tedy nejstaršího ze čtyř téhož jména, nebo Jana II., úřadoval v letech 1226-1236 a Jan III. 1257-1278. Jan IV., o kterém se usuzuje, že stávající kostel zrenovoval, podle nápisu …. čti dál …

Sv. Václav – Na Zderaze (Resslova 6, Praha 2)

Když dnešní řidič projíždí jednou z nejfrekventovanějších pražských uličních tepen, nejspíš ani nemá zdání, jak pamětihodným místem se sune. Ve středověku se v těchto místech nacházela mohutná Břežská skála, odhadem dvacet metrů čnící nad okolní terén, obklopená hustými lesy. Svým západním úbočím vplývala do vltavských vod, podobně jako o něco dále vyšehradská skála. Na jejím severním úbočí ležela osada Zderaz, na jihu sousedila s Podskalím. Tohle místo miloval kníže Václav, budoucí svatý, který sem údajně často vyrážel na lov. Podle pověsti zde jednou potkal bílého jelena, jak kopytem zahrabal v zemi a z ní vytryskl pramínek se zázračnou vodou. Studánka dostala jméno Pučka, snad prý …. čti dál …

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské)

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské) je dnes umístěn v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrté postranní kapli v levé části chrámu ve střední části křídlového oltáře, mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Původ deskového obrazu je nejasný, podle jedné verze jej ke konci své vlády daroval vyšehradské kapitule Karel IV., když si jej dovezl z korunovační cesty po Itálii, podle jiné vznikl kolem r. 1356 na zakázku Jana Očka z Vlašimi, který byl ve funkci druhého českého arcibiskupa, snad pro dnes již neexistující kostel Pokory Panny Marie v nedalekém Podskalí. Motivem obrazu je tzv. Pokorná Madona, …. čti dál …

Stětí sv. Jana (V pevnosti, Vyšehrad, P 2)

      Zaniklý kostelík Stětí sv. Jana byl typickým stavebním počinem vrcholného středověku na území Vyšehradu. Zbytky jeho zdiva absorboval násyp nynější severovýchodní kurtiny barokního opevnění. Jak vyplývá z nákresu, jižní průčelí kostela bylo zbořeno, a hlavní loď byla přestavěna do nynější podoby, a zakomponována mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Původní zasvěcení kostela bylo Sv. Kříži, a teprve v době pohusitské změněno sv. Janu. Historických podkladů o tomto kostelu je pomálu. Předpokládá se, že původně byl farním kostelem pod správou vyšehradské kapituly. V době husitských válek byl Vyšehrad těžce poničen, ale kostel sv. Kříže zřejmě přestál dobu plenění beze škod. Odborníci …. čti dál …

Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

      V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována. V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské stolici. Na druhé straně se aktivně zasazoval na potlačování emancipačních snah obyvatel vyšehradského předhradí, které zase chtělo navázat na zaniklou náboženskou tradici …. čti dál …

Sv. Petr a Pavel, Bohnická ul., Praha 8

Dnešní Bohnice zdaleka nepřipomínají tu kdysi ospalou a městu vzdálenou vesnici. Sídlišti sevřené jádro obce si zachovalo původní ráz, přestože je poněkud omšelé a zanedbané. Kostel sv. Petra a Pavla je zdejší farní kostel. Při rekonstrukčních pracech v r. 1790 byla při rozebírání starého oltáře nalezena olověná krabice se zakládací listinou (autentikou). Pergamenový dokument je datován 30. května 1158 a dokládá zbudování kostela nákladem vyšehradského probošta Gervasia a vysvěcen byl téhož dne pražským biskupem Danielem za přítomnosti krále Vladislava a královny Jitky. Jedna z teorií dává svěcení místního kostela do souvislosti s milánským válečným tažením, které časově bezprostředně následovalo. Původní svěcení bylo sv. …. čti dál …

Sv. Petra a Pavla (Vyšehrad, P2)

adresa:  K Rotundě 10/100, P2  mše: Pá 17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Prostor starobylého Vyšehradu, je spojený nejen s nejstarší historií naší státnosti, ale také s nejstaršími památkami církevními. Úsvit historie je charakteristický přežíváním starších, ještě předkřesťanských tradic. V prostoru vyšehradského návrší a vyšehradského předhradí bylo historicky zdokumentováno nejméně čtrnáct svatyň. Na východním cípu bývalého knížecího okrsku při archeologických vykopávkách byly nalezeny základy baziliky svatého Vavřince, a ještě pod nimi starší, zřejmě z otonské doby pocházející, kaple. Měla půdorys kříže a stavebně byla zřejmě příbuzná s kostelem na slavníkovské Libici, kde byl zdokumentovaný velice podobný objekt z let 962 až 995. Vyšehrad byl jednoznačně střediskem církevní …. čti dál …

Sv. Martina (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

adresa:  DS  K rotundě  16/92, P2             mše:  Po, Čt 17.30 (lat)   16.00 (Z)  Út, So 8.00   Rotunda sv. Martina je jedinou původní středověkou stavbou současného Vyšehradu. Nalezneme ji ve východní části areálu, poblíž Leopoldovy brány. V původní zástavbě se v prostoru mezi ní a kaplí Panny Marie Šancovní nacházelo středověké tržiště, a bezprostředně vedle rotundy na východním okraji prostoru ležel malý hřbitov (12. a 13. století). Poblíž zde ještě ve 14. století uzavírala hradiště svatomartinská brána. První písemný záznam o rotundě pochází z r. 1396, kdy se uvádí platební povinnost Diviše z Kršovic k této kapli 92 grošů. Během husitských bouří byl kostel 2.11.1420 vypleněn …. čti dál …

Sv. Jindřicha a sv. Kunhuty (Jindřišská ul., Praha 1)

adresa: FÚ Jindřišská 30, P1                                       mše: Út, Čt, Pá 15.00  St 17.00  Ne 9.30     Kdysi bývalý hlavní farní chrám Nového Města Pražského, je zasvěcen sv. Jindřichovi a Kunhutě. Tento kult je velmi zvláštní a ukazuje na specifický rys starých Čechů, kteří si dost často k uctívání vybírali osoby z řad cizinců, co se během života zasadili o Čechy nebo české království. Přesně totéž platí o výše uvedených světcích. Svatý Jindřich se narodil r. 972 v Bavorsku na hradě Abachu, kde byl vychován řezenským biskupem, pozdějším sv. Volfgangem. I ten byl v Čechách poměrně uznávaným světcem. V dospělosti se Jindřich stal bavorským vévodou, se …. čti dál …

V í t e j t e !

Co najdete na našem webu Primárně naleznete na našich stránkách informace o stavbách kostelů a informace o jejich historii. Průběžně doplňuji databázi objektů, aby práce v maximálním rozsahu mohla sloužit veřejnosti. Zájemcům o rodopis a genealogii vystavím několik archivních pomůcek s přehledem farností, farních obvodů, farní příslušnosti a podobně. Máte-li zájem připojit vaše informace k publikovaným, využijte e-mailovou adresu, připojte souhlas k publikování na našich stránkách, a dokument zašlete ve formátu .doc nebo .docx, obrázky nejlépe v .jpg. Redakce vaše informace prostuduje a buď umístí na web nebo s Vámi projedná redakční úpravu. Vyhrazujeme si současně právo Váš příspěvek bez uvedení důvodu nezveřejnit. Totéž se …. čti dál …