Kaple sv. Rodiny (Pod Nuselskými schody, P-2)

Kaple sv Rodiny pod Nuselskými schody je nejstarší dochovanou stavbou na dnešních Vinohradech. Malý kostelík založil roku 1755 novoměstský měšťan a magistrátní radní Karel Leopold Bepta, který vlastnil pivovarský dům na Novém Městě pražském naproti faře při sv. Štěpánu. V tomto kostele si rodina držela i vlastní hrobku. Bepta zakoupil na tehdejších Viničných Horách velké množství pozemků a vinic na svazích směrem k Nuslím. Také zde vystavěl reprezentativní sídlo, zvané Beptovku (později Oraska, nyní Vondračka). Původně viniční …. čti dál …

Sv. Ludmily (nám. Míru, P2)

Kostel sv. Ludmily tvoří dominantu pražským Vinohradům již více než sto let. Abychom mohli zhodnotit, o jak významné rozhodnutí, postavit místním obyvatelům kostel, šlo, je nutné vrátit se časem zpět a rozhlédnout se po zdejším prostoru. Dnešní Vinohrady se převážně skládaly z nezastavěných ploch zahrad zemědělských usedlostí. Dokud byla Praha opevněným městem středověkého typu, byla pevně sevřena prstencem městských hradeb. Nejenže vlastní půdorys hradby zabíral neuvěřitelnou plochu, ale vojenské velení dbalo o dodržování souvisejících pravidel – …. čti dál …

Pověst o stavbě karlovského chrámu

Jestli se vám strohý historický exkurs do doby založení chrámu kláštera Na Karlově zdá suchopárný, poslyšte, jak zrození tohoto stavitelského zázraku zachytila lidová pověst a pero starého písmáka. Za doby Karla IV. žil v Praze stavitel Bohuslav Staněk, řečený Hedvábný. Když byla na mnohých místech po Praze slavena korunovace císaře, na Havelském trhu požádal Staněk pražského purkmistra Václava z Rokycan o ruku jeho dcery Anežky. Purkmistr nejevil žádné nadšení z myšlenky, že by měl dceru slíbit neznámému staviteli. …. čti dál …

Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého (Karlov), P2

adresa: DS Ke Karlovu 1/453, P2                                mše:   So 17.00  1.,2.,4. v měsíci –  v červenci a  srpnu nejsou                                                                                                  Ne  9.30 Na samotné hraně novoměstského návrší, na jihovýchodním konci městského opevnění mezi Poříčskou bránou a Vyšehradem, roku 1350 založil tehdy ještě jen český král Karel IV. spolu se základy Nového Města Pražského opěrný bod křesťanského náboženství, …. čti dál …

Sv. Ignáce z Loyoly (Ječná 2, P2)

adresa:  DS  Ječná 2,  P2                               mše: Po-Pá  6.15  7.30 17.30  So 6.30  7.30 17.30 Ne  7.00  9.00  11.00 (lat)   17.30 Karel IV. při založení Nového Města Pražského pamatoval na rozvoj města po všech stránkách. Nejenže myslel na dostatek místa k bydlení i podnikání, měl na paměti vytyčení na svou dobu předimenzované komunikace, stejně tak ale dostal prostor duchovní rozvoj a spousta náboženských prostor a svatyní. Na dnešním Karlově náměstí, dříve Novoměstském velkém trhu a později Dobytčím …. čti dál …

Emauzy – Klášter Na Slovanech, Praha 2

P. Marie Matky Boží a sv. patronů českých, sv. Jeronýma, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Vojtěcha a Prokopa  – Emauzy (Vyšehradská 41, P2) mše: 10.00 denně     18.00 nešpory, latinská zpívaná   Když blahé paměti král Karel IV. zakládal Nové Město Pražské, plánoval budoucnost svojí Prahy jak po stránce technické, tak duchovní. Tomu měla napomoci velká množství chrámů a klášterů, které byly odedávna centrem nejen duchovnosti, ale také vzdělanosti. Kostely budou od Karla ohromující a výstavné, …. čti dál …

Kaple sv. Longina (Na Rybníčku, P 2)

Nejstarší zachovanou církevní památkou a zároveň nejstarší stavbou na Novém Městě v Praze je zřejmě románská kaple sv. Longina, stojící v bezprostřední blízkosti gotického chrámu sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. V době založení Nového Města již zhruba 250 let stála. Ze tří pražských rotund je sice nejmenší, ale zato nejstarší. (Srovnej s kostely sv. Martina na Vyšehradě a kaplí sv. Kříže na Starém Městě) S velkou pravděpodobností by se mohlo jednat o původní farní kostel, zasvěcený sv. Štěpánu, …. čti dál …

Sv. Štěpána (Štěpánská ul., P2)

adresa:  FÚ  Ječná 2, P2                                mše: Pá  17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Ve výseči dnešních pražských ulic Štěpánské a Ječné ležela od desátého století ves Rybník, někdy také Rybníček. První písemná zmínka pochází z r. 993, kdy břevnovský klášter dostává veškeré místní výnosy, coby zapsaný dar Boleslava II. Před rokem 1215 přechází místní statky do majetku Řádu německých rytířů, ale již r. 1233 je odkupuje královna Konstancie, aby je obratem věnovala špitálníkům u sv. …. čti dál …

Sv. Jana Nepomuckého Na Skalce (Vyšehradská ul., P2)

mše: Ne 11.00hod  (něm)  v červenci a srpnu se nekonají Roku 1691 založil Kristian Florián Höger na své malé vinici na svahu nad podskalským Hrádkem vlastním nákladem a s povolením arcibiskupa Jana Bedřicha Valdštejna původně dřevěnou kapli, zasvěcenou Janu Nepomuckému. Kaple byla ještě tentýž rok vysvěcena svatovítským kanovníkem Tobiášem Janem Beckerem. Bohoslužby zde vykonávali Servité z kláštera Na Slupech (při kostelu Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku). Znamená to, že kult sv. Jana Nepomuckého se zde slavil třicet …. čti dál …

Nejsvětější Trojice (Trojická ul., P2)

adresa: FÚ  Vyšehradská 41, P2                                                             mše: Út, Pá 17hod.,    Ne 9hod. První písemná zmínka o pražském Podskalí pochází již z r. 1199. Byla to starobylá čtvrť vorařů a obchodníků se dřevem. Rozkládala se podél pravého vltavského břehu, od vyšehradské skály zhruba po prostor dnešního Palackého náměstí, pod skalnatým krajem Břežské skály …. čti dál …

Sv. Kosmy a Damiána (Vyšehradská 49, P 2)

řecko-katolické mše:     česky út; čt 17.00   ne 12.00                                       ukrajinsky  ne 8.00   pá 18.00                                       bělorusky   2.ne v měsíci  10.00   Staročeští svatí Kosma a Damián, lékaři, mudrci a mučedníci, jsou jedni z nejdéle Čechy uctívanými světci. Jejich kult u nás zřejmě založili již věrozvěsti Cyril a Metoděj. Na hraně úbočí někdejší Břežské skály nad starobylým Podskalím stál malý kostelík již od nepaměti. První písemná zmínka o něm je z r. 1178 a kostel je zmiňován jako …. čti dál …

Sv. Apolináře (Apolinářská ul., P2)

Nejstarší evropský chrám, zasvěcený sv. Apolináři, byl založen již v 6. století v Ravenně, kde stojí dosud. Za starých časů v Čechách byl jeho kult mezi nejstaršími uctívanými, o čemž svědčí to, že r. 1118 byl Bořivojem II. založen chrám a kolegiátní kapitula sv. Apolináře v Sadské nedaleko Nymburka. V Praze na Novém Městě Pražském, na vrchu Větrově (dříve také zvaném Větrník), stávala bez bližšího uvedení kaple sv. Jiljí. Kromě písemných zmínek není jisté, kde se měla nacházet, protože stavební …. čti dál …

Sv. Kateřiny Alexandrijské (Kateřinská ul., P-2)

Píše se rok 1332, králem Janem Lucemburským porobená severoitalská knížectví se právě vzbouřila. Poblíž města Modeny odolává pouze hrad San Felice. Situace se zdá být kritická, obránci s obléhajícími uzavřou smlouvu, že pokud do měsíce, přesněji do 25. listopadu, na nějž připadá den sv. Kateřiny, nepřijde od krále pomoc, vzdají se. V předvečer svátku sv. Kateřiny překvapivě dorazí vojenský oddíl, vedený mladým kralevicem Karlem IV. Nebylo mu ještě sedmnáct let, když stál v čele této výpravy. Mladý kralevic …. čti dál …

P. Marie Bolestné (U Alžbětinek, Na Slupi 6, P2)

adresa:  DS Na Slupi 6, P2                            mše: Út, Pá  17.00   Ne 9.00   Místo, kde dnes stojí klášter a nemocnice sv. Alžběty má silnou a pamětihodnou historii. Hrabě Jan Bedřich z Valdštejna (* 18. srpna 1642, Vídeň;  + 3. června 1694, Duchcov) byl posledním, který zastával funkci královéhradeckého biskupa, následně pražského arcibiskupa a současně velmistra řádu Křižovníků s červenou hvězdou, a byl to on, kdo se celý život podporoval vznik nových farností a usazování nových řeholních řádů …. čti dál …

Historie řádu Sester pannen Alžbětinek

  Patronka řádu svatá Alžběta(Durynská, někdy také zvaná Alžběta Uherská), se narodila 12. července 1207 jako dcera uherského krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Přes otcovu stranu byla sestřenicí českého krále Václava I.  a jeho sestry sv. Anežky České. Místo jejího narození je nejasné, podle jedné verze se měla narodit v Bratislavě, podle jiné na hradě Sárospatak, což je místo asi 50km jižně od Košic. Od čtyř let žije na durynském dvoře lantkraběte Hermana …. čti dál …

Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (Na Slupi, P-2)

Kostel v těchto místech byl vystavěn ještě před založením Nového Města Pražského Karlem IV., pravděpodobně Vyšehradskou kapitulou, která tyto pozemky již od r. 1321 vlastní. Po založení Nového Města se kostel ocitá uvnitř městských hradeb, těsně před hradební brankou do Nuslí, na břehu potoka Botiče. Již tehdy je zmiňováno zasvěcení Panně Marii s přídomkem „na Trávníčku“, snad podle místního travnatého zářezu u nivy potoka. Kostel od kapituly Karel IV. vykoupil, aby při něm 24. března 1360 …. čti dál …

Sv. Václav – Na Zderaze (Resslova 6, Praha 2)

Když dnešní řidič projíždí jednou z nejfrekventovanějších pražských uličních tepen, nejspíš ani nemá zdání, jak pamětihodným místem se sune. Ve středověku se v těchto místech nacházela mohutná Břežská skála, odhadem dvacet metrů čnící nad okolní terén, obklopená hustými lesy. Svým západním úbočím vplývala do vltavských vod, podobně jako o něco dále vyšehradská skála. Na jejím severním úbočí ležela osada Zderaz, na jihu sousedila s Podskalím. Tohle místo miloval kníže Václav, budoucí svatý, který sem údajně často vyrážel na …. čti dál …

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské)

  Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské) je dnes umístěn v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrté postranní kapli v levé části chrámu ve střední části křídlového oltáře, mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Původ deskového obrazu je nejasný, podle jedné verze jej ke konci své vlády daroval vyšehradské kapitule Karel IV., když si jej dovezl z korunovační cesty po Itálii, podle jiné vznikl kolem r. 1356 na zakázku Jana Očka z …. čti dál …

Stětí sv. Jana (V pevnosti, Vyšehrad, P 2)

      Zaniklý kostelík Stětí sv. Jana byl typickým stavebním počinem vrcholného středověku na území Vyšehradu. Zbytky jeho zdiva absorboval násyp nynější severovýchodní kurtiny barokního opevnění. Jak vyplývá z nákresu, jižní průčelí kostela bylo zbořeno, a hlavní loď byla přestavěna do nynější podoby, a zakomponována mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Původní zasvěcení kostela bylo Sv. Kříži, a teprve v době pohusitské změněno sv. Janu. Historických podkladů o tomto kostelu je pomálu. Předpokládá se, že původně …. čti dál …

Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, P2)

V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována. V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské …. čti dál …

Sv. Petra a Pavla (Vyšehrad, P2)

adresa:  K Rotundě 10/100, P2  mše: Pá 17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Prostor starobylého Vyšehradu, je spojený nejen s nejstarší historií naší státnosti, ale také s nejstaršími památkami církevními. Úsvit historie je charakteristický přežíváním starších, ještě předkřesťanských tradic. V prostoru vyšehradského návrší a vyšehradského předhradí bylo historicky zdokumentováno nejméně čtrnáct svatyň. Na východním cípu bývalého knížecího okrsku při archeologických vykopávkách byly nalezeny základy baziliky svatého Vavřince, a ještě pod nimi starší, zřejmě z otonské doby pocházející, kaple. Měla půdorys …. čti dál …

Sv. Martina (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

adresa:  DS  K rotundě  16/92, P2             mše:  Po, Čt 17.30 (lat)   16.00 (Z)  Út, So 8.00   Rotunda sv. Martina je jedinou původní středověkou stavbou současného Vyšehradu. Nalezneme ji ve východní části areálu, poblíž Leopoldovy brány. V původní zástavbě se v prostoru mezi ní a kaplí Panny Marie Šancovní nacházelo středověké tržiště, a bezprostředně vedle rotundy na východním okraji prostoru ležel malý hřbitov (12. a 13. století). Poblíž zde ještě ve 14. století uzavírala hradiště svatomartinská brána. První …. čti dál …