Sv. Jana Nepomuckého Na Skalce (Vyšehradská ul., P2)

mše: Ne 11.00hod  (něm)  v červenci a srpnu se nekonají Roku 1691 založil Kristian Florián Höger na své malé vinici na svahu nad podskalským Hrádkem vlastním nákladem a s povolením arcibiskupa Jana Bedřicha Valdštejna původně dřevěnou kapli, zasvěcenou Janu Nepomuckému. Kaple byla ještě tentýž rok vysvěcena svatovítským kanovníkem Tobiášem Janem Beckerem. Bohoslužby zde vykonávali Servité z kláštera Na Slupech (při kostelu Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku). Znamená to, že kult sv. Jana Nepomuckého se zde slavil třicet let před tím, než byl v r. 1721 blahoslaven. Kristian Höger byl ve funkci vrchního c.k. výběrčího daní. Vinou rozhazovačné manželky upadl do velkých dluhů a …. čti dál …

Nejsvětější Trojice (Trojická ul., P2)

adresa: FÚ  Vyšehradská 41, P2                                                             mše: Út, Pá 17hod.,    Ne 9hod. První písemná zmínka o pražském Podskalí pochází již z r. 1199. Byla to starobylá čtvrť vorařů a obchodníků se dřevem. Rozkládala se podél pravého vltavského břehu, od vyšehradské skály zhruba po prostor dnešního Palackého náměstí, pod skalnatým krajem Břežské skály (lidově též Skalkou). Od ní také měla tahle svérázná osada název. Původně zde stávaly hned čtyři kostely. Při Botiči zaniklé kostely sv. Vojtěcha Menšího, na …. čti dál …

Sv. Kosmy a Damiána (Vyšehradská 49, P 2)

řecko-katolické mše:     česky út; čt 17.00   ne 12.00                                       ukrajinsky  ne 8.00   pá 18.00                                       bělorusky   2.ne v měsíci  10.00   Staročeští svatí Kosma a Damián, lékaři, mudrci a mučedníci, jsou jedni z nejdéle Čechy uctívanými světci. Jejich kult u nás zřejmě založili již věrozvěsti Cyril a Metoděj. Na hraně úbočí někdejší Břežské skály nad starobylým Podskalím stál malý kostelík již od nepaměti. První písemná zmínka o něm je z r. 1178 a kostel je zmiňován jako starodávný. V Hájkově kronice je uvedeno, že byl vystavěn sv. Václavem, který prý se svým druhem Podivenem do něj s oblibou docházel. Bohoslužby zde prý konali sv. …. čti dál …

Sv. Apolináře (Apolinářská ul., P2)

Nejstarší evropský chrám, zasvěcený sv. Apolináři, byl založen již v 6. století v Ravenně, kde stojí dosud. Za starých časů v Čechách byl jeho kult mezi nejstaršími uctívanými, o čemž svědčí to, že r. 1118 byl Bořivojem II. založen chrám a kolegiátní kapitula sv. Apolináře v Sadské nedaleko Nymburka. V Praze na Novém Městě Pražském, na vrchu Větrově (dříve také zvaném Větrník), stávala bez bližšího uvedení kaple sv. Jiljí. Kromě písemných zmínek není jisté, kde se měla nacházet, protože stavební pozůstatky nebyly nikdy nalezeny. K této kapli převedl r. 1362 Karel IV. starou kolegiátní kapitulu ze Sadské a současně dává založit stavbu nového chrámu sv. Apolináře …. čti dál …

Sv. Kateřiny Alexandrijské (Kateřinská ul., P-2)

Píše se rok 1332, králem Janem Lucemburským porobená severoitalská knížectví se právě vzbouřila. Poblíž města Modeny odolává pouze hrad San Felice. Situace se zdá být kritická, obránci s obléhajícími uzavřou smlouvu, že pokud do měsíce, přesněji do 25. listopadu, na nějž připadá den sv. Kateřiny, nepřijde od krále pomoc, vzdají se. V předvečer svátku sv. Kateřiny překvapivě dorazí vojenský oddíl, vedený mladým kralevicem Karlem IV. Nebylo mu ještě sedmnáct let, když stál v čele této výpravy. Mladý kralevic nesmlouvavě udeřil na obléhatele. Před devátou hodinou ranní vzal nepřítele útokem. Bitva trvala ještě dlouho po západu slunce. Kralevic byl raněn sekem do ramene, dokonce …. čti dál …

P. Marie Bolestné (U Alžbětinek, Na Slupi 6, P2)

adresa:  DS Na Slupi 6, P2                            mše: Út, Pá  17.00   Ne 9.00   Místo, kde dnes stojí klášter a nemocnice sv. Alžběty má silnou a pamětihodnou historii. Hrabě Jan Bedřich z Valdštejna (* 18. srpna 1642, Vídeň;  + 3. června 1694, Duchcov) byl posledním, který zastával funkci královéhradeckého biskupa, následně pražského arcibiskupa a současně velmistra řádu Křižovníků s červenou hvězdou, a byl to on, kdo se celý život podporoval vznik nových farností a usazování nových řeholních řádů na území Koruny české. Plánoval vybudovat síť zařízení, která by posloužila zestárlým kněžím důstojně dožít po skončení duchovní služby. Jeho pomocným biskupem byl tehdy Jan …. čti dál …

Historie řádu Sester pannen Alžbětinek

  Patronka řádu svatá Alžběta ( Durynská, někdy také zvaná Alžběta Uherská) se narodila 12. července 1207 jako dcera uherského krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Přes otcovu stranu byla sestřenicí českého krále Václava I.  a jeho sestry sv. Anežky České. Místo jejího narození je nejasné, podle jedné verze se měla narodit v Bratislavě, podle jiné na hradě Sárospatak, což je místo asi 50km jižně od Košic. Od čtyř let žije na durynském dvoře lantkraběte Hermana I. Durynského se sídlem na hradě Wartburgu u Erfurtu. Jako čtrnáctiletá je provdána r. 1221 za Hermanova syna Ludvíka IV. Durynského (* 28. …. čti dál …

Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (Na Slupi, P-2)

Kostel zde byl vystavěn ještě před založením Nového Města Pražského Karlem IV., pravděpodobně Vyšehradskou kapitulou, která tyto pozemky již od r. 1321 vlastní. Po založení Nového Města se kostel ocitá uvnitř městských hradeb, těsně před hradební brankou do Nuslí, na břehu potoka Botiče. Již tehdy je zmiňováno zasvěcení Panně Marii s přídomkem „na Trávníčku“, snad podle místního travnatého zářezu u nivy potoka. Kostel od kapituly Karel IV. vykoupil, aby při něm 24. března 1360 založil klášter Servitů, kteří sem byli pozváni z italské Florencie. Prvním převorem byl Raimund, posléze osobní zpovědník Karla IV., později vyučující na českém vysokém učení pražském, a ještě …. čti dál …

Sv. Václav – Na Zderaze (Resslova 6, Praha 2)

Když dnešní řidič projíždí jednou z nejfrekventovanějších pražských uličních tepen, nejspíš ani nemá zdání, jak pamětihodným místem se sune. Ve středověku se v těchto místech nacházela mohutná Břežská skála, odhadem dvacet metrů čnící nad okolní terén, obklopená hustými lesy. Svým západním úbočím vplývala do vltavských vod, podobně jako o něco dále vyšehradská skála. Na jejím severním úbočí ležela osada Zderaz, na jihu sousedila s Podskalím. Tohle místo miloval kníže Václav, budoucí svatý, který sem údajně často vyrážel na lov. Podle pověsti zde jednou potkal bílého jelena, jak kopytem zahrabal v zemi a z ní vytryskl pramínek se zázračnou vodou. Studánka dostala jméno Pučka, snad prý …. čti dál …

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské)

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské) je dnes umístěn v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrté postranní kapli v levé části chrámu ve střední části křídlového oltáře, mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Původ deskového obrazu je nejasný, podle jedné verze jej ke konci své vlády daroval vyšehradské kapitule Karel IV., když si jej dovezl z korunovační cesty po Itálii, podle jiné vznikl kolem r. 1356 na zakázku Jana Očka z Vlašimi, který byl ve funkci druhého českého arcibiskupa, snad pro dnes již neexistující kostel Pokory Panny Marie v nedalekém Podskalí. Motivem obrazu je tzv. Pokorná Madona, …. čti dál …

Stětí sv. Jana (V pevnosti, Vyšehrad, P 2)

      Zaniklý kostelík Stětí sv. Jana byl typickým stavebním počinem vrcholného středověku na území Vyšehradu. Zbytky jeho zdiva absorboval násyp nynější severovýchodní kurtiny barokního opevnění. Jak vyplývá z nákresu, jižní průčelí kostela bylo zbořeno, a hlavní loď byla přestavěna do nynější podoby, a zakomponována mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Původní zasvěcení kostela bylo Sv. Kříži, a teprve v době pohusitské změněno sv. Janu. Historických podkladů o tomto kostelu je pomálu. Předpokládá se, že původně byl farním kostelem pod správou vyšehradské kapituly. V době husitských válek byl Vyšehrad těžce poničen, ale kostel sv. Kříže zřejmě přestál dobu plenění beze škod. Odborníci …. čti dál …

Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

      V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována. V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské stolici. Na druhé straně se aktivně zasazoval na potlačování emancipačních snah obyvatel vyšehradského předhradí, které zase chtělo navázat na zaniklou náboženskou tradici …. čti dál …

Sv. Petra a Pavla (Vyšehrad, P2)

adresa:  K Rotundě 10/100, P2  mše: Pá 17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Prostor starobylého Vyšehradu, je spojený nejen s nejstarší historií naší státnosti, ale také s nejstaršími památkami církevními. Úsvit historie je charakteristický přežíváním starších, ještě předkřesťanských tradic. V prostoru vyšehradského návrší a vyšehradského předhradí bylo historicky zdokumentováno nejméně čtrnáct svatyň. Na východním cípu bývalého knížecího okrsku při archeologických vykopávkách byly nalezeny základy baziliky svatého Vavřince, a ještě pod nimi starší, zřejmě z otonské doby pocházející, kaple. Měla půdorys kříže a stavebně byla zřejmě příbuzná s kostelem na slavníkovské Libici, kde byl zdokumentovaný velice podobný objekt z let 962 až 995. Vyšehrad byl jednoznačně střediskem církevní …. čti dál …

Sv. Martina (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

adresa:  DS  K rotundě  16/92, P2             mše:  Po, Čt 17.30 (lat)   16.00 (Z)  Út, So 8.00   Rotunda sv. Martina je jedinou původní středověkou stavbou současného Vyšehradu. Nalezneme ji ve východní části areálu, poblíž Leopoldovy brány. V původní zástavbě se v prostoru mezi ní a kaplí Panny Marie Šancovní nacházelo středověké tržiště, a bezprostředně vedle rotundy na východním okraji prostoru ležel malý hřbitov (12. a 13. století). Poblíž zde ještě ve 14. století uzavírala hradiště svatomartinská brána. První písemný záznam o rotundě pochází z r. 1396, kdy se uvádí platební povinnost Diviše z Kršovic k této kapli 92 grošů. Během husitských bouří byl kostel 2.11.1420 vypleněn …. čti dál …