Kaple sv Kříže

 

Kaple sv. Kříže na Starém Městě je největší pražskou rotundou
(c) Jan Rohan, 2019

Kaple sv Kříže na Starém Městě Pražském je jednou z nejstarších sakrálních památek v Praze a vedle dochovaných kostelů sv. Martina na Vyšehradě a sv. Longina na Novém Městě je největší. Stála poblíž frekventované cesty mezi Vyšehradem (tedy spojnicí s jižními Čechami) a brodem přes Vltavu směrem Malou Stranou k Hradu.

Dříve kaple užívala ještě přídomek sv. Kříže Menšího, k odlišení od stejně zasvěceného kostela sv. Kříže Většího, jenž stával při klášteru řádu Cyriaků v místech dnešního Josefova, který však byl zbořen v rámci velké pražské asanace.

Kostel sv. Kříže je pamětníkem doby, kdy ještě v místě dnešních velkých katedrál, jako sv. Víta nebo Panny Marie před Týnem, stávaly stejně skromné svatostánky.

První písemná zmínka o sv. Kříži pochází sice až z roku 1365, ale stavebně je zřejmé, že pochází z doby podstatně ranější, některé odhady hovoří o 12. století, ale dost možná byl založen již ve století jedenáctém.

Písemné zmínky dokládají skutečnost, že již od prvních počátků jeho funkce byl kostelem farním, s podacím právem pražských měšťanských rodin. Ze čtrnáctého a patnáctého století jsou v pramenech k dispozici jména zdejších farářů.

Kostelík býval obklopen malým hřbitovem, ještě v devatenáctém století stála kolem obvodová zeď a v místě dnešní křižovatky stávala malá fara. Uvnitř kaple ve středověku byly instalovány tři malé oltáříky, ty však, stejně jako celý kostel byly zničeny během husitských válek, kdy byl i vlastní kostel opuštěn, a bezmála zničen.

Po bělohorských událostech byl kostel předán do správy nedalekých Dominikánů, kteří současně spravovali kostel sv. Jiljí, ve funkci kostela farního. Sv. Kříž se tak stal kostelem filiálním, jako i několik dalších.

V letech 1673 a 1674 nákladem rodiny staroměstského měšťana Jana Jedličky, řečeného Moravce, byl kostelík důkladně opraven, na paměť čehož byla do průčelí vsazena pamětní deska. Ta však byla dávno sejmuta. Z této doby pocházel i nový oltář s obrazem svatého Kříže, nahoře s anděly, nesoucími nástroje umučení Páně. Do vížky byly osazeny dva malé zvonky. Rovněž byly tehdy zavedeny matriky, nejstarší je úmrtní matrika od r. 1672, dnes součást fondu sv. Jiljí, uloženého v Archivu hl. m. Prahy.

V rámci dekretů Josefa II. je r. 1784 kostel i se hřbitovem zrušen a v r. 1789 v dražbě nemovitosti v dražbě kupuje za 200 zlatých místní měšťan Josef Budín. Vlastní sousední parcely, staví zde hned několik domů a plánuje pozemky využít na novou výstavbu, takže kostel čeká demolice.

Proti tomu se postavila česká inteligence a obrozenci, společně se společností Přátel českých starožitností. Jejich tlak způsobil, že pražská obec kostelík odkoupila a Umělecká beseda se zavázala, že uhradí náklady na obnovu zanedbané kaple.

Velká rekonstrukce proběhla v letech 1863 až 1865. Na zrušeném hřbitově byl založen park a byla zbořena ohradní zeď, jež byla nahrazena litým železným plotem podle návrhu Josefa Mánese. Oplocení uhradil kníže Fürstenberg z Křivoklátu.

Při této rekonstrukci bylo nalezeno několik vrstev starších cihlových podlah, zbytky středověkých náhrobků, a na stěnách zbytky původních maleb.

Velkou zásluhu na záchranných pracech i citlivé obnově interiéru měl akademický malíř Bedřich Wachsmann, jinak rovněž činovník Umělecké besedy, nejen vlastní prací, ale rovněž jako organizátor rozsáhlé finanční sbírky, kterou bylo shromážděno na šest tisíc zlatých. Wachsmann je také autorem výtvarného návrhu interiéru, nového oltáře a inventáře kostelíku.

Josef Mánes původně pro kapli sv. Kříže navrhl kompletní vnitřní výmalbu, která měla ve dvou pásech od oltáře pokrýt celé vnitřní stěny. Nakonec ze všech jeho návrhů byl realizován pouze tento romantický neorománský plot, zdobený stylizovanými květy české plané růže.
(c) Jan Rohan, 2019

Autorem malby na vápenný podklad v apsidě byl Petr Maixner (1870) a motivem fresky byl Spasitel a orodující Matka Boží se sv. Janem Křtitelem. Oltář je v novorománském duchu, s pískovcovým stolem a řezbovanou predellou. Doplňují ji dva menší obrázky světců od akademického malíře Jana Popelíka.

Vítězný oblouk je zdoben freskou Zvěstování Panny Marie, který uhradila Marie Antoinetta, velkovévodkyně toskánská.

Na epištolní straně visel obraz ze 14. století Korunování Panny Marie, dnes uložený v Národní galerii v Praze. Velké množství položek inventáře, zhotoveného podle Wachsmannových návrhů, bylo později uloženo v depozitáři Staroměstské radnice, kde však byly z velké části zničeny při požáru v květnu 1945.

Opravenou kapli slavnostně vysvětil při velké slavnosti 29. května 1879 pražský arcibiskup kardinál Bedřich Schwarzenberg.

Ještě jednou šlo kapli o existenci, když se počátkem 20. století uvažovalo o změně stávající uliční čáry tehdejší Poštovské ulice. Sídlil zde ústřední poštovní úřad a převládal zájem zvýšit kapacitu komunikace. Pozemek s kostelíkem do ní zasahoval a nejjednodušším řešením se zdálo kapli zbořit. Nejspíš také byla snaha uvolnit atraktivní pozemek k výstavbě činžovního domu. Aktivitou Klubu za starou Prahu ale byla starobylá stavba od demolice uchráněna, a my se tak můžeme těšit z existence tohoto skvostu.

Stavebně je kostel kruhová stavba se sníženou půlkruhovou přisazenou apsidou. Prosté kamenné římsy jsou zdobeny románským vlnkováním. Přiznané kamenné zdi dodávají stavbě archaický vzhled. Střecha nese vížku lucerny s okny, dělenými románskými štíhlými sloupky.

Dnes je kostel v duchovní správě české starokatolické církve. Ta se hlásí k původní křesťanské tradici prvního tisíciletí, ještě před rozdělením církví. Je u ní zřejmá také inspirace českou reformací a je součástí obecného okruhu církví, sdružených kolem Utrechtské unie starokatolických církví. Biskup je volen demokraticky synodou, i farář je volen farníky. Starokatolická církev odmítá nadřazenost papeže, názorově se blíží pojetí anglikánské církve nebo některých luteránských odnoží, z čehož zřejmě také pramení rezervovaný postoj k přehnanému uctívání svatých ostatků nebo i světců samotných. Za hlavu církve pokládají Krista, tak, jak byl vnímán prvními koncily.