Narození Panny Marie (Baarova ul., P-4, Michle)

Kostel Narození Panny Marie v Michli
(c) Jan Rohan, 2006

Kostel Narození Panny Marie v Michli byl původně založen jako malá kaple, zasvěcená Panně Marii a Čtrnácti svatým pomocníkům.

Stavebníkem byl doktor práv a profesor práv na Karlově universitě Václav Neumann z Pucholtze. Stavba byla provedena po udělení souhlasu fakulty právnické a lékařské v roce 1724.

Podací a patronátní právo k obci totiž měly tyto instituce poté, co jim byl michelský statek s obcí Michlí odkázán pražským měšťanem Janem Rečkem r. 1438.

Při kapli zároveň nechal JUDr. Neumann vystavět malý domek pro kostelníka. Založil jistinou 700 zlatých fond na provoz a údržbu kaple, načež převedl dokončené stavby na uvedené fakulty.

O době výstavby se nedochovaly bližší zprávy, stavba takto malého rozsahu mohla být zbudována za rok, možná za dva, jisté je, že čtyři roky po založení stavby dne 28. září 1728 jsou generálním vikářem Josefem Danielem Mayerem z Mayernu vysvěceny dva malé postranní oltáře a slavnostně do nich vloženy relikvie s ostatky sv. Inocence a sv. Viktora.

První duchovní správu zde prozatímně vedl misionář, docházející z Vršovic. Kromě těchto dvou míst spravoval ještě Podolí. Jan Šebesta zemřel na farnosti v r. 1730. Další kněz zemřel již r. 1732. Vystřídal jej Jan Santar, dosud kaplan u sv. Martina na Starém Městě. Dostal ke službě domek při kapli, přestože neměl statut fary. Oficiální fara byla dosud jen při chrámu ve Vršovicích.

Další kněží se zde střídají v docela rychlém tempu. Do roku 1772 je zde v úřadu Václav Vitališ Paroubek, známý osvícenec a učenec z Nymburska. Po něm úřaduje Jakub Podleský, který v kostele na Pankráci zavedl oblíbená odpolední kázání. Tuto praxi zavedl i v Michli a docházeli na ně věřící až z Vyšehradu. Ale v roce 1777 se stává farářem u sv. Jindřicha na Starém Městě.

Erb zakladatele kostela Narození Panny Marie v Michli, JUDr. Václava Neumanna z Pucholtze
(c) Jan Rohan, 2006

Uvolněný úřad obsazuje bývalý šlechtic František Zahořanský z Vorlíka.  Po jeho smrti (1785) se duchovní správy ujímá dlouholetý příslušník Josefem II. zrušeného Tovaryšstva Ježíšova, Jan Alois Gabriel. Možná nejznámějším knězem, který zde sloužil (1914-1917), je pozdější kardinál a pražský arcibiskup Josef Jaroslav Beran, dlouhá léta pronásledovaný komunistickým režimem.

Od roku 1801 se pro Michli zavádí samostatné matriky, dnes uložené ve sbírce Archivu hl. m. Prahy.

Rok 1857 znamená vznik samostatné farnosti, současně je oddělena dále již samostatná farnost Podolí s vlastní farou. Po roce 1864 jsou farně od Michle odděleny i Vršovice. (Později ještě v roce 1903 jsou odděleny Nusle, tam zřízena nová fara a pod farní obvod je zařazena Pankrác s tamějším kostelem, coby filiálním). Dnešní farnost tvoří ještě kostel svatého Františka z Assisi v Krči Na Habrovce, a je ve správě náboženské společnosti Misionářů Identes.

Stavba kostela Narození Panny Marie se dnes úplně ztrácí na malém návrší, zcela obklopená novou výstavbou. Sousední parčík býval původní hřbitov, na jeho kraji je čestné pohřebiště padlých v pražském povstání v blízkém okolí a pomník padlých v první světové válce.

Nevelká stavba je zhotovená v čistě barokním slohu.

Půdorys nepravidelného osmiúhelníku doplňuje na východní straně obdélníková přístavba sakristie a na západní podobná přístavba s kruchtou. Před ní je představen ještě sínec. V průčelí jsou dva za sebou provedené barokní štíty a za nimi symetricky umístěná sanktusová vížka, původně osazená dvěma zvonky. Ve štítě nad síncem je vložen erb zakladatele, Václava Neumannna z Pucholtze. V krajích hlavního štítu stojí malé kamenné pyramidky.

Kostel Narození Panny Marie v Michli – deska s věnováním kříže
(c) Jan Rohan, 2006

Za kostelem Narození Panny Marie v Michli stojí farníky věnovaný kříž z roku 1856
(c) Jan Rohan, 2006

Dnes je stavba i přes velkou opravu v roce 2000, vlivem blízké výstavby výškových budov a silného provozu po nedaleké komunikaci, ve špatném stavu. V obvodových stěnách se dělají trhliny a statiku se nedaří vylepšit.

Interiér kaple je velmi prostý, krytý plochým stropem.

Hlavní barokní oltář navrchu nese sousoší Nejsvětější Trojice, po stranách jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, původně stojící na bočních oltářích. Oltářní obraz je s výjevem od Jana Heřmana z r. 1889, představující anděla, přinášející sv. Jáchymu a sv. Anně miminko Marii.

Naproti stojí socha Nejsvětějšího srdce Páně. Na evangelijní straně stojící boční oltář má na obraze výjev andělů, nesoucích sv. Jana Nepomuckého, na epištolní straně má oltář sochařskou výzdobu v podobě Boha Otce, obklopeného anděly, a na obraze vyobrazení Ježíše Krista na Olivetské hoře.

Před tímto oltářem stojí soška Michelské Madony, starobylého díla gotického původu, kterou kostelu věnoval r. 1856 michelský rodák František Halla, toho času kamnář v Brně. Vysoko hodnocené dílo ale není originál – ten byl roku 1949 odkoupen Národní galerií v Praze a dnes je vystaven ve stálé expozici Národní galerie v Anežském klášteře. V michelském chrámu je instalována kvalitní kopie. Oproti originálu je však pozlacená a má zrestaurovanou paži, doplněné korunky a žezlo (insignie Královny andělů). Další kopie stejného provedení je umístěna na zdejší faře.

Na kůru se nachází varhany z r. 1891 od pražské firmy Josef Rejna a Josef Černý, v šedesátých letech dvacátého století repasované a doplněny o dva rejstříky.