Sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rosálie (Olšanské nám., P3)

adresa:  FÚ  Čajkovského 36, P3                            mše:  Po 17.00 Út 17.00 1.v měsíci  Čt, Pá 17.00  Ne 9.00 17.00

 

 

 

Kaple sv. Rocha, Šebestiána a Rosálie – současný pohled         (c) Jan Rohan, 2017

Roku 1679 se na podzim dostavila do Čech další silná morová rána. Vypukla v Rakousku, a než dorazila do Prahy, na venkově zemřelo na sto tisíc lidí. V hlavním městě podlehlo moru za devět měsíců víc než třicet dva tisíce obyvatel. Bylo vydáno nařízení, že nadále se nesmí pohřbívat oběti moru uvnitř města na farních hřbitovech, a tak staroměstský magistrát koupil 15. ledna 1680 od Jakuba Štiky z Paseky zahradu u Volšanského dvora. Za 809 zlatých rýnských bylo tak zřízeno nové pohřebiště pro naléhavou potřebu obce. Farář od sv. Martina, Jan Václav Olomucký, jej vysvětil. Následně bylo zde pochováno několik tisíc staroměstských obyvatel. Podle místa byl hřbitov nazván Volšanským.

Morová epidemie neslábla a představenstvo staroměstských radní se slavnostně zavázalo 16. srpna 1680 vystavět zde na hřbitově nový kostel k poctě patronů proti moru – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rosalie. Obratem získáno povolení a již r. 1682 byla kaple dokončena. Byla zřízena nová cesta od kaple na hřbitov, při níž nechal majitel Bezovky Jiří Jan Reisman z Riesenbergu nedaleko Volšanského dvora postavit Boží muka.

Kaple sv. Rocha ještě za hřbitovní zdí                               (c) reprofoto Jan Rohan, 2017

Půdorysem kruhová, až mírně elipsovitá kaple je situována na kraji stávajícího okraje Olšanských hřbitovů při Olšanské a Jičínské ulici. Postavena byla zřejmě podle návrhu Jeana Baptisty Matheye.  Původně kaple stála uvnitř hřbitova za zdí. Při úpravě okolních komunikací byla hřbitovní zeď i s přilehlou farou zbořeny, kostel se tak dostal do volného prostoru, jak jej známe dnes.

V okolí byly ještě dva hřbitovy – novoměstský s kostelem Povýšení sv. Kříže a židovský hřbitov.

Když byl v r. 1839 prohlášen kostel Povýšení sv. Kříže prohlášen za stavebně nevyhovující, byla tamní farnost převedena ke sv. Rochu, ale všechny farní úkony a bohoslužby se zde odehrávaly až od r. 1842.

V presbytáři stojí novorenesanční oltář, zřejmě od Antonína Bauma z r.1879, sv. Karla Boromejského. Obraz pochází z r. 1866, s výjevem, kterak Karel Boromejský za morové rány v Miláně vede průvod kajícníků. Na epištolní straně lodi stojí oltář Neposkvrněné Panny Marie. Obraz namalován r. 1866 řeholníkem benediktinského kláštera v Lambachu, Kreppem.

Kaple sv. Rocha, Šebestiána a Rosálie – interiér kolem r. 1930     (c) reprofoto Jan Rohan, 2017

Kruchtu nesou dva kamenné sloupy a jsou zde umístěny varhany od výrobce Eisenhuta, jež sem byly přeneseny z provizorní dřevěné farní kaple v Karlíně. Odtud pochází také socha sv. Jana Nepomuckého, stojící pod kruchtou.

Nejstarším sakrálním předmětem je cínová křtitelnice z r. 1595, od Matouše Voříška z Roudnice nad Labem.