Sv. Bartoloměje (Prelátská ul., P9 -Kyje)

adresa:  DS   Čajkovského 36, P 3                             mše:  Út, St  17.30 Pá 17.00 So 9.00  Ne  10.45

 

Sv. Bartoloměj, Kyje – současný pohled          (c) Jan Rohan, 2017

Kostel sv. Bartoloměje apoštola je v Praze druhý nejstarší chrám, s vysokým podílem románského jádra. Jeho původní zasvěcení by mohlo být sv. Janu.

V r.1782 byl v presbytáři nalezen latinský nápis, že chrám založen biskupem Janem. Vylučovací metodou lze dovodit, že podle stavebního slohu kostela by se mohlo jednat buď o Jana I., v úřadu mezi lety 1134 a 1139, tedy nejstaršího ze čtyř téhož jména, nebo Jana II., úřadoval v letech 1226-1236 a Jan III. 1257-1278. Jan IV., o kterém se usuzuje, že stávající kostel zrenovoval, podle nápisu na jedné z fresek, úřadoval v letech 1301-1343. Odborná veřejnost není jednotná v dataci založení kostela, většinově po srovnání s některými podobně řešenými stavbami řadí založení někam do poloviny 13. století.

Kyje patřily od nepaměti ke statkům pražského biskupství.

Kyjská fara se připomíná prvně ve 14. století. Biskup Jan IV. tehdy (1306) vyjádřil místnímu arcijáhnovi Bílinskému povinnost postoupit svému zástupci přiměřenou část důchodu z farních příjmů.

Za husitských válek místní fara zanikla. R.1570 majitel kyjského statku Václav Hrzán z Harasova předal podací právo k faře kostelu u sv. JIndřicha. Kostel se stal filiálním, a okolní obce přešly pod duchovní správu Nového Města. Stav zůstal neměnný až do r. 1743, kdy osada kyjská byla odloučena, že z důvodu obležení nebylo možno, aby farář docházel k bohoslužbám.

V mezičase se o mše staral uhříněvský farář, který zde sloužil bohoslužby jednou za tři týdny. Až v r. 1744 byl na farnosti ustanoven lokalista, r. 1754 Marie Terezie, vévodkyně Savojská obnovila v Kyjích faru, z důvodu velké vzdálenosti obce od Uhříněvsi. Ale jmenovaný farář byl novosvěcenec, neměl dostatečné stáří a zkušenosti, a tak se vrátil nabrat zkušenosti do Uhříněvsi a na jeho místo nastoupil kaplan z Uhříněvsi. Do Kyj se již nevrátil a přešel na uvolněnou faru do Štolmíře. Následovala celá řada farářů, z nich vzpomeňme na Josefa Schlessingera, který zde prožil 33 let (+1887), za jehož úřadu nechal významně stavebně opravit faru i kostel. Další rozsáhlá oprava kostela proběhla v r. 1902.

Charakterem je kyjský kostel opevněný kostel tribunového typu (tedy s odděleným prostorem pro prostý lid a majitele, patrona farnosti) a zachoval se v podstatě v původní podobě. Při pečlivém pohledu na kostele je vidět celá řada stavebních úprav, jak v různých historických etapách byl kostel pozměňován a upravován. Zdáli se spíše podobá tvrzi.

Chrám má obdélníkovou loď a v jejím konci stojí na celou šíři mohutná hranolovitá věž. Presbytář je čtvercový, sklenutý do křížové klenby. Okna v presbytáři byla původně malá, později zvětšená – stavební vývoj lze dobře sledovat, protože dnes je omítka odstraněna a všechny stavební zásahy z minulosti jsou dobře viditelné.

Na počátku 17. století byla přistavěna v místě původního vstupu do kostela na severu sakristie. V západním průčelí vznikl nový portál a malá předsíň, byl zde proražen průchod původně zazděným podvěžím.

Hlavní oltář je barokní, obraz je z r. 1736, s výjevem sv. Bartoloměje, tento byl r. 1863 přemalován Josefem Hellichem, který i pozměnil celkovou kompozici.

Mramorovou křtitelnici zhotovil r. 1845 kameník Josef Kranner. Pravděpodobnější ale je, že jde o dílo kamenické dílny jeho otce, protože v polovině 19. století on osobně vedl rozsáhlé stavební projekty po celé Praze.

Sv. Bartoloměj, Kyje – stavební vývoj je vidět na každém metru objektu (c) Jan Rohan, 2017

V r. 1854 byly provedeny výrazné stavební úpravy – byly strženy dřevěné ochozy v horním patře zvonice a horní patro bylo vyzděno. Objevené nástěnné malby byly zabíleny. Stávající barokní okna byla podle jediného zachovaného románského okna zazděna a romanizována. Necitlivě však byla okna proražena také na severní a jižní straně presbytáře, kde původně nebyla. Tím byly zničeny z vnitřní strany nástěnné malby, které by se jinak podařilo obnovit. Z nalezené postavy biskupa tak zůstalo pouhé torzo. Některé postavy byly identifikovány – pozdně románská malba na východní straně lodi představuje Ukřižování Páně, gotické malby na severní straně zobrazují zřejmě biskupy Jana IV. z Dražic a Arnošta z Pardubic. Nadokenní výjev zobrazuje Pozdvižení sv. Máří Magdaleny. V presbytáři je k vidění nástěnná malba zhruba z poloviny 13. století a zobrazuje biskupa Tomáše Benešovského vedle světců Sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba. Na stropní fresce jsou vyobrazeni evangelisté – malba kolem r. 1579.

Ze starého vybavení v kostele zůstaly jen lavice a varhany.

Ve zdi presbytáře lze spatřit raně gotický výklenek, sloužící k ukrytí a přechovávání Nejsvětější Svátosti. Výklenek byl objeven a odkryt při rekonstrukci v r. 1902.

Dlouholeté chátrání kostela zastavilo restaurování, probíhající mezi lety 1980-1990, kdy byly obnoveny veškeré nástěnné malby. Pozoruhodné je, že postavy několika biskupů, vymalovaných na nejčestnějším místě v kostele v nadživotní velikosti se vyskytují velice zřídka. Bývá to vykládáno jako výraz sebevědomí majitelů farnosti, jejichž častá přítomnost ve farnosti je zdokladována několika listinami, zde vystavenými.

Od konce 18. do poloviny 19. století jsou na bocích hlavní lodě budovány jednotlivé kaple. Vybavení v nich je pozdně barokní, až neorenesanční, doplněné vkusnými obrazy.

Sv. Bartoloměj, Kyje – stavební vývoj mezi epochami – odhalená románská okna                               (c) Jan Rohan, 2017

Ve věži, přístupné po úzkém schodišti uvnitř dutých stěn, visely dva historické zvony – první z r. 1548, podle latinského nápisu odlitý mistrem Stanislavem, druhý z r. 1653 s německým nápisem, že jej zhotovil Mikuláš Löw.

Kostel je obklopen malým hřbitovem, kde se přestalo pohřbívat v r. 1854. Následně byl zřízen obcí nový hřbitov při Broumarské ulici, provozovaný od konce 19. století.

Místní farář před nedávnem přišel s raritním názorem, že zde v kostele byl údajně zajat sv. Jan Nepomucký, takže poslední mše, kterou sloužil na tomto světě, by měla být prý být právě zde. Zatím nesdělil, o jaká fakta se opírá, takže tuto informaci pokládejme zatím jen o líbivou urban legend.