Bohnice – Sv. Petr a Pavel, Bohnická ul.

Dnešní Bohnice zdaleka nepřipomínají tu kdysi ospalou a městu vzdálenou vesnici. Sídlišti sevřené jádro obce si zachovalo původní ráz, přestože je poněkud omšelé a zanedbané.

Kostel sv. Petra a Pavla je zdejší farní kostel. Při rekonstrukčních pracech v r. 1790 byla při rozebírání starého oltáře nalezena olověná krabice se zakládací listinou (autentikou). Pergamenový dokument je datován 30. května 1158 a dokládá zbudování kostela nákladem vyšehradského probošta Gervasia a vysvěcen byl téhož dne pražským biskupem Danielem za přítomnosti krále Vladislava a královny Jitky. Jedna z teorií dává svěcení místního kostela do souvislosti s milánským válečným tažením, které časově bezprostředně následovalo. Původní svěcení bylo sv. Petru a dedikace sv. Pavlu byla připojena někdy v průběhu 14. století.

Písemný pramen z r. 1228 uvádí Bohnice jako majetek kláštera sv. Jiří na Pražském hradu. Po třicetileté válce byly Bohnice prakticky zničeny a v berní rule (1655) je fara uváděna jako pustá. Po r. 1688 přechází správa Bohnic do majetku pražského purkrabství, po r. 1695 františkánům od Matky Boží Sněžné v Praze. V r. 1702 nově vzniká fara v Liboci a Bohnice přechází pod ni.

Kostel, založený coby románský, prošel významnou přestavbou r. 1805 a změněn od základu. Původní zdivo lze nalézt pouze ve zdech po stranách vchodu, jinak celý kostel pochází z doby této přestavby. Kostel získal barokní podobu s nízkou věží v průčelí stavby.

Presbytář má půdorys kruhové výseče, středová loď je čtvercová a s napojenou obdélnou hlavní lodí tvoří tvar řeckého kříže. Strop je tvořen mělkými klenbami. Hlavní oltář, byť vypadá jako barokní, pochází až z r. 1905 a jeho autorem je firma Petra Buška a jeho synů ze Sychrova, kde na zámku vytvořili během několika desítek let prakticky celou výzdobu. Hlavní oltářní obraz s vyobrazením Petra a Pavla namaloval František Tkadlík. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Boční oltář na evangelijní straně, původně raně barokní, darovaný z kláštera v Plasech, byl v r.1873 nahrazen novým. Obraz, který je na něm umístěn, vyobrazuje Krista na kříži, pochází od Josefa Berglera z r. 1807. Ze starého oltáře byla rovněž ponechána oltářní mensa, obsahující Boží hrob, zakrytý krásnou kovanou barokní mříží. Ležící socha Krista je rovněž vyřezána ze dřeva.

Boční oltář na epištolní straně je barokní, se spirálovitými řezbovanými sloupky. Původně na něm byl obraz sv. Barbory, dnes je nahrazen vyobrazením P. Marie Lourdské. V horní části oltáře je obraz sv. Karla Boromejského.

Pozoruhodná je skutečnost, že společně s kostelem sv. Gotharda (Ovenec, resp. Bubeneč) jsou to jediné dvě církevní svatyně, postavené na přelomu 18. a 19. století.

V inventáři kostela stojí cínová křtitelnice z r. 1735 od cínaře Funda. Na kamenné kropence poblíž vchodu je nápis: „Adam Maxmilian Čistecký, ten čas purkrabí statku Oveneckého, a. 1680 v moru“ a latinská prosba: „Sv. Petře a Pavle, orodujte za nás“.

Na zvonici se nacházely čtyři zvony. Na prvém nápis „Stanislav zvonař slil mne leta 1638“,  na druhém „Joan Kubes 1772“, třetí byl r. 1832 přelit Karlem Bellmannem – původní nápis na něm zněl „Tento zvon slit jest ke cti a chvále Boží nákladem záduší tohoto kostela Bohnického l.P.1678“. Nápis čtvrtého zvonu: „Tento zvon lit jest ke cti a chvále Boží a sv. apoštolů Petra a Pavla; nákladem důchodu zemských statků přelit v slévárně dcery Karla Bellmanna Anny v Praze 1869“.

Tři zvony ze zdejšího kostela podlehly rekvizici za I. sv. války a byly zničeny. V r. 1922 byl pořízen nový zvon jménem Petr a Pavel o hmotnosti 145kg. O rok později přibyly zvony Václav (97kg) a Panna Marie (40kg). Za II. sv. války byly sejmuty všechny zvony, zbyl jedině nejmenší zvon – umíráček ve věži.

Teprve padesát let po válce byly opatřeny nové zvony a vyneseny do věže. Koncem roku 1999 sv. Petr (200kg) a po něm sv. Pavel ( 150kg). Slavnostní zvonění nových zvonů se odehrálo 1. ledna 2000.

Matriky farnosti jsou vedeny od r.1688, ústavní matriky pak od r.1912. Počátkem 20. století dostal kostel nové varhany. Interiér kostela byl v 50.letech 20. století modernizován a za pozornost stojí modernistická Křížová cesta od akademické malířky Vilmy Vrbové, manželky architekta Františka Kotrby, který rekonstrukci prováděl. Poslední stavební úpravy na kostele proběhly po r. 2000 – poškozené vápenaté omítky byly nahrazeny sanačními a odhalené původní románské zdivo zůstalo přiznané.