Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

 

 

 

Poutní kaple Panny Marie Šancovské
(c) Jan Rohan 2016

V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována.

V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské stolici. Na druhé straně se aktivně zasazoval na potlačování emancipačních snah obyvatel vyšehradského předhradí, které zase chtělo navázat na zaniklou náboženskou tradici podobojí. Z protichůdných snah se krátkodobě prosadila reformace, ale nastupující osvícenství stejně katolicismus víceméně oslabilo.

Kaple Panny Marie Šancovní (někdy také Na hradbách) byla založena původně jako mariánská poutní kaple r. 1748. Nicméně starší kaple je zde zmíněna již v r. 1352.  Byla do ní přenesena pověstná poutní socha Panny Marie Šancovské z kostela Stětí sv. Jana, se kterým byla kaple původně spojena chodbičkou.

Poutní kaple Panny Marie Šancovské – interiér
(c) Jan Rohan, 2016

Vedle mariánské poutní kaple byla postavena malá poustevna – zdejší poustevník sloužil při kapli jako kostelník a zvoník.

V rámci josefínských reforem je kaple r. 1784 zrušena a objekt předán vojenskému eráru. Kaple slouží za sklad, stejně jako vedlejší objekt kostela Stětí sv. Jana. Oba objekty jsou nakonec využity k bydlení místní chudiny.

Socha Panny Marie Šancovské byla tehdy přenesena do chrámu sv. Petra a Pavla. Za éry obnovy a zvelebování areálu Vyšehradu za probošta Václava Štulce a kanovníka Mikuláše Karlacha byly objekty kaple i sousedního kostela vykoupeny. Mariánská kaple byla pak vlastním nákladem M. Karlacha zvelebena. Během rekonstrukčních prací bylo pod podlahou nalezeno několik lidských koster. Kdo zde byl tajně pochován, to se nikdy nezjistilo…