Řeholní řád Služebníků Panny Marie – Servitů

Počátek řeholního řádu Služebníků Panny Marie se odvíjí od rozhodnutí sedmi ctihodných florentských měšťanů ukončit svoje občanské životy a zaslíbit zbytek života službě Bohu a Panně Marii. Odebrali se společně na horu Senario a zde se chtěli věnovat poustevnickému životu. Psal se rok 1234.

Jejich prvním představeným se stal Bonfilius Monaldi. Skupina postupně dosáhla kněžského zasvěcení a oficiálním mnišským řádem se stali Servité stvrzením, získaným od papeže Řehoře IX. Ten je povolal ke službě při chrámu Panny Marie ve Florencii, odkud se následně jimi prosazovaný mariánský kult šíří po celé Evropě.

V Praze se usazuje první skupina mnichů – Servitů v klášteře při kostele Zvěstování Panny Marie na Trávníčku. Ten se nachází na pomezí Nového Města Pražského a Nuslí (1360). V r. 1420 na počátku husitských bouří je komunita rozprášena, klášter vypálen a pobořen. V zápiscích bratra Gerarda, usazeného později ve Storberském klášteře v Sasku, se uvádí, že po napadení kláštera v březnu 1420 bylo čtyřiašedesát Servitů v klášteře upáleno. Odbornou veřejností je  tato informace zpochybňována, např. s poukazem, že husité jsou v textu označeni za Sirotky. Ale tento pojem je mladší, než uvádí datace.

Servité byli žebravým řádem a ve srovnání s jinými řády chudší, za svou činnost však požívali v okolí svých klášterů značné úcty.

Dalším působištěm Servitů byl farní kostel s klášterem u sv. Michala na Starém Městě Pražském (od r. 1627). V r. 1628 zakládají nejprve kapli a následně chrám Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře. V r. 1708 kupují Servité od Trinitářů pozemky v blízkosti svého kláštera na Trávníčku – jsou to pozemky od ulice Na Slupi až po svah dnešního Albertova, odkupují rovněž kostel Panny Marie Bolestné na Slupi, jež za podpory dalších dobrodinců a mecenášů převádí na Alžbětinky, ke zřízení jejich špitálního řádu, který v místě funguje dodnes, včetně téměř identických pozemků. V kostele i v nemocniční kapli dlouhá desetiletí vedli bohoslužby, stejně tak jako v nedalekém kostele sv. Jana Na Skalce.

Kněz z řádu František Böhmstetten se na šest roků stal generálním vikářem řádu v Římě. Sepsal dějiny řádu Servitů.

Dalšími kláštery Servitů, krom dvou pražských, byly kláštery v Konojedech, Rabštejně, Králíkách a Nových Hradech. Kláštery neobývaly příliš početné komunity řeholníků, v historických dobách maximálně desítky osob.