Řád Křižovníků s červenou hvězdou

znak Křižovníků                 (c) reprofoto Jan Rohan, 2017

Na pražském Poříčí, ještě před vznikem Nového Města, se usazuje německá kupecká komunita. Je to společenství spíše bohatých osob.

Předpokládá se, že již za Vratislava I. zde byl německou menšinou vybudován farní kostel sv. Petra. Jak šel čas, Němci opouští Petrské Město a usazují se po celé Praze, význam místa postupně slábne. Tento trend vrcholí ve třináctém století. Za vlády Přemysla Otakara I., před r. 1215 získává kostel sv. Petra Řád německých rytířů a v jeho blízkosti staví komendu. K majetku řádu patří zdejší dvůr (později zvaný Biskupský) s polnostmi kolem Poříčí, ale také vsi Rybník, Hloubětín a Borotice s příslušenstvím. Tento majetek získali odkupem od břevnovských mnichů. Řád postupně nakoupil ještě řadu dalších vsí.

Od Řádu německých rytířů většinu majetku odkupuje královna Konstancie, matka příští svaté Anežky Přemyslovny, protože zde hodlá založit ženský cisterciátský klášter. V r. 1233 jsou prodeje zrealizovány a Řád německých rytířů přesidluje do nové komendy při kostele sv. Benedikta (stával na parcele, kde dnes stojí obchodní dům Kotva na náměstí Republiky).

Staré budovy komendy nepostačovaly zamýšleným potřebám kláštera, a tak královna dříve, než se projekt zrealizoval, upustila od něj a pro potřebu jeptišek zřídila zcela nový klášter v Tišnově na Moravě. Kostel sv. Petra se všemi majetky byly proto převedeny nově založenému špitálnímu řádu sv. Františka, který r. 1233 založila její dcera, Anežka. Špitál byl původně při kostelu sv. Haštala (1234), potom přesídlil ke sv. Petru. Zde jej spravovalo zvláštní bratrstvo, ze kterého později vznikl Řád křižovníků s červenou hvězdou. V r. 1235 bratrstvo získává ves Ďáblice. Tento nejstarší ryze český řád se změnil z původního špitálního řádu velice rychle.

Roku 1237 papež Řehoř IX. bulou Omnipotens Deus ze dne 14. dubna povyšuje bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Získává tak od papeže imunitu vůči biskupským interdiktům a exkomunikacím, což znamenalo velkou svobodu při volbě představených řádu. Také byli zbaveni platit papeži desátek.

Od r. 1238 má řád vlastní samosprávu.

Řád přebírá špitál sv. Alžběty ve Stříbře (1243), Mostě (1253), v Chebu (1271), Klatovech (1288). Roku 1271 královna Kunhuta darovala Řádu Živohošť, a kostely v Řevnicích a Vladislavicích. Ve Slezsku Řád získal nemocnici v Boleslavci (1260), Zembici (1282), Svídnici (1283) a Lehnici (1288). Na území Velkopolska spravuje špitály v Inowroclawi (1268), Brzešči (1294), Krakově (1294) a Sandoměři (1294).

Roku 1250 svatá Anežka požádala papeže Innocenta IV.o zřízení nového samostatného řádu. Ten souhlasil a vyzval pražského biskupa Mikuláše, aby zřízení podpořil a řádu přidělil důstojné označení. Stalo se tak 17. června 1252 v kostele sv. Petra při příležitosti velkého veřejného shromáždění. Řád křižovníků s červenou hvězdou od té doby měl podací právo k farnímu kostelu sv. Petra, který nadále funguje jako farní k přilehlé čtvrti (tehdy ještě samostatné osadě. Stávající špitál je rovněž součástí Křižovnické správy. U kostela se rozkládal velký hřbitov a součástí farnosti byla i velká škola.

26.května 1252 je slavnostně položen základní kámen ke špitálu u sv. Ducha na Starém Městě, kam posléze řád přenáší své hlavní sídlo. V té době už řád vlastní velký dvůr u sv. Petra (pozdější Biskupský dvůr), několik mlýnů na Vltavě, a několik vsí s poddanými. Se sídlem těsně vedle kamenného mostu souvisela také řada povinností – za právo vybírat clo a mýto povinnost údržby mostu, podíl na opevňovacích pracech apod. Klášter při špitálu sv. Ducha se stává hlavním sídlem nejvyššího představeného.

V roce 1253 se majetek Řádu rozrostl o Dobřichovice, Slivenec a Holyni, Tursko.

Další papež, Alexander IV., 20. června 1256 svou bullou potvrzuje Křižovníkům nový znak.

23.června 1273 došlo po silných deštích k záplavě, která zničila velkou část Poříčí, a těžce poškodila zdejší křižovnický dvůr.

Řád se rozšiřuje mimo území Zemí Koruny České – do Slezska, Polska a do Uher.

Duchovní základnu má řád dlouhodobě u kostela sv. Petra Na Poříčí. Řád Křižovníků měl ke kostelu sv. Petra jen obyčejné podací právo, a k bohoslužbám byli dáváni knězi světští. Od r. 1413 byli již kněží téměř výhradně z řádu.  Brzy již v souvislosti s nastávajícími husitskými bouřemi mezi kněžími narůstá počet vyznavačů podobojí.

V rámci areálu špitálu sv. Ducha se staví kostel sv. Františka z Assisi.

27.června 1292 byla na základě provedené visitace vydána Decreta Reformationis per Vasitatores Apostolicos, což jsou vlastně nejstarší stanovy řádu, kterými se řád zříká služeb sester, které dosud tvořily laický personál nemocnic

Na začátku 14. století Řád přichází na slavné poutní místo sv Máří Magdaleny u Chlumu poblíž Sokolova. Získávají špitál v Litoměřicích (1325), Ústí nad Labem (1327), a Kouřimi (1338). Nový špitál se staví v Písku (1351) a Sušici (1352). Karel IV. daruje nový špitál v Českých Budějovicích.

Jestliže za biskupa Mikuláše má řád podací právo k šestnácti kostelům (1257), v r. 1329 již ke dvaceti osmi.

V den smrti Karla IV., 29.listopadu 1378, vypuká ve špitále Křižovníků u sv. Františka katastrofální požár. Zničen je konvent, kostel i špitál. Řád přišel o všechny cennosti, listiny i privileje.

Počátky husitského období vypudily křižovníky z pražských sídel do Plzně, na Loketsko a do Chebu. Veškerý majetek je rozkraden.

Po porážce husitského hnutí posílil Řád svou ekonomickou situaci. Ztratil ale většinu špitálů a hospiců, které byly za husitských bouří zničeny. Nikdy nebyly obnoveny špitály v Litoměřicích, Budějovicích, Sušici a Klatovech, až po letech byl obnoven špitál v Praze. Zanikly komendy v Tachově, Chlumu sv. Máří, Lokti, Karlových Varech, Chebu a Mostě.

Postupem času se funkce velmistra propojuje s funkcí pražského arcibiskupa. Ve druhé polovině 16. až do konce 17. století jsou tyto dvě funkce dokonce sloučeny a řádová ekonomika je nejsilnější složkou financování úřadu arcibiskupa.

Sílí luteránská víra a Řád přichází o většinu aktivit v Polsku a Slezsku.

Dobré hospodaření a stabilní hospodářské výsledky posunuly Řád na nejlepší pozice. Díky bohatství řádu může u sebe v konventu přichýlit první jezuity (1555) a po nich i první kapucíny (1599). Ještě o něco později je zde otevřen první kněžský seminář (1581).

Za stavovského povstání Řád dočasně přichází o majetek, ale poměrně brzy je restituován.

Za švédského vpádu (1648) se z konventu stala významná pevnost pravého vltavského břehu a v boji byl vážně poškozen.

Výraznou postavou Řádu byl velmistr Arnošt Vojtěch Harrach, který stál v čele úsilí o rekatolizaci českých zemí. Sice zastával názor, že násilná rekatolizace a vyhánění protestantů ze země není správné, ale jako pragmatický politik se stal nejvýznamnějším domácím spolupracovníkem habsburského dvora.

Barokní doba je ve znamení posilování vlivu Křižovníků. Postupně vykonávají duchovní službu až ve sto čtyřiceti farnostech. V roce 1705 uvedl představený řádu Franchimont do Prahy řád Trinitářů. Dojednal s nimi vzájemnou filiaci.

V r. 1723 je založena komenda v Bratislavě (zaniká však již 1786).

Císař Josef II. chtěl bohatý řád Křižovníků zrušit, ale zemřel dříve, než zvládl dekret zveřejnit. Jediné, co zrušil, byl řádový špitál sv. Anežky na Novém Městě Pražském a na Starém Městě kostel sv. Valentina (vše 1784). Definitivní konec aktivit řádu ve Slezsku znamenal r. 1810 dekret pruského krále Friedricha Wilhelma III., kterým zrušil Řád na svém území.

V r. 1832 zřizuje Řád v Karlíně na tzv. Špitálském poli první dětskou opatrovnu u nás.

Hlavní patronkou řádu je jeho zakladatelka, sv. Anežka Česká, ale také sv. Augustin, podle jehož řehole se řád řídí. Velká úcta je prokazována utrpení a smrti Krista, sv. Kříži. Ze světců jsou ctěni sv. Helena, sv. Konstantin Veliký, z českých pak patroni českých zemí – sv. Jan Nepomucký, sv. Florian.

Znak Řádu byl původně rovnoramenný rudý kříž na černém poli, od r. 1252 dole doplněný o stejně rudou hvězdu. Do 17. století byl kříž kotvicový, někdy během 18. století se ustálil tvar maltézského kříže, tedy osmihrotý.

Mezi lety 1910 a 1912 byl křižovnický konvekt radikálně přestavěn, což ukončilo jeho stavební vývoj. Během pozemkové reformy byl zabrán rozsáhlý nemovitý majetek řádu, a donucen vrátit se z pole charitativní činnosti zpátky k duchovní službě.

Za okupace sídlila v konventu část německého gestapa a byly zde úřadovny německé správy. Po osvobození se do konventu r. 1950 nastěhovalo ministerstvo vnitra se složkami státní bezpečnosti.

Jediná komenda, která zůstala v provozu, byla ta vídeňská. Celou dobu nesvobody suplovala činnost zakázaného domácího centra Řádu.

Po r. 1948 byli činovníci řádu pronásledováni a vězněni, řada z nich skončila na nucených pracech. Po změně režimu byli rehabilitováni, ale pro vysoký věk se jich do aktivní činnosti vrátilo jenom něco kolem dvaceti.

Dnes Řád vede duchovní službu v níže uvedených lokalitách, spravuje svůj nemovitý majetek, mmj. probíhá rekonstrukce kostela sv. Františka v těsné blízkosti Karlova mostu. Řád přispívá na nejrůznější sociální programy, mimo jiné také na provoz nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.

 

V současné době Řád křižovníků s červenou hvězdou působí na těchto místech:

Praha

– u sv. Františka z Assisi, Praha 1 – Staré Město

– u sv. Petra, Praha 1 – Staré Město

– u sv. Jiří, Praha 9 – Hloubětín

 

Střední Čechy

– v kapli sv. Judy a Tadeáše, Dobřichovice

– u Nanebevzetí Panny Marie, Borotice

– u sv. Františka z Assisi, Starý Knín

– u sv. Martina, Tursko

– u sv. Fabiána a Šebestiána, Živohošť

 

Severní Čechy

– u Všech Svatých, Litoměřice

 

Západní Čechy

– u Nanebevzetí Panny Marie, Chlum Svaté Maří

– u Povýšení Svatého Kříže, Františkovy Lázně

– u sv. Maří Magdalény, Karlovy Vary

– u Nanebevzetí Panny Marie, Tachov

 

Jižní Morava

– u sv. Hypolita, Hradiště sv. Hypolita u Znojma

– u sv. Jana Křtitele, Mašovice

– u sv. Ondřeje, Popice

– u sv. Cyrila a Metoděje, Věteřov

 

Rakousko

– u sv. Karla Boromejského, Vídeň

 

Mottem řádu je: Svorností nepatrné věci rostou. Nesvorností se i největší věci rozpadají.

Oficiálním sídlem Řádu je Platnéřská ulice 4, Praha 1.