Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (Na Slupi, P-2)

Kostel zde byl vystavěn ještě před založením Nového Města Pražského Karlem IV., pravděpodobně Vyšehradskou kapitulou, která tyto pozemky již od r. 1321 vlastní. Po založení Nového Města se kostel ocitá uvnitř městských hradeb, těsně před hradební brankou do Nuslí, na břehu potoka Botiče. Již tehdy je zmiňováno zasvěcení Panně Marii s přídomkem „na Trávníčku“, snad podle místního travnatého zářezu u nivy potoka. Kostel od kapituly Karel IV. vykoupil, aby při něm 24. března 1360 založil klášter Servitů, kteří sem byli pozváni z italské Florencie. Prvním převorem byl Raimund, posléze osobní zpovědník Karla IV., později vyučující na českém vysokém učení pražském, a ještě …. čti dál …

Řeholní řád Služebníků Panny Marie – Servitů

Počátek řeholního řádu Služebníků Panny Marie se odvíjí od rozhodnutí sedmi ctihodných florentských měšťanů ukončit svoje občanské životy a zaslíbit zbytek života službě Bohu a Panně Marii. Odebrali se společně na horu Senario a zde se chtěli věnovat poustevnickému životu. Psal se rok 1234. Jejich prvním představeným se stal Bonfilius Monaldi. Skupina postupně dosáhla kněžského zasvěcení a oficiálním mnišským řádem se stali Servité stvrzením, získaným od papeže Řehoře IX. Ten je povolal ke službě při chrámu Panny Marie ve Florencii, odkud se následně jimi prosazovaný mariánský kult šíří po celé Evropě. V Praze se usazuje první skupina mnichů – Servitů …. čti dál …