Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské)

Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské) je dnes umístěn v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrté postranní kapli v levé části chrámu ve střední části křídlového oltáře, mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Původ deskového obrazu je nejasný, podle jedné verze jej ke konci své vlády daroval vyšehradské kapitule Karel IV., když si jej dovezl z korunovační cesty po Itálii, podle jiné vznikl kolem r. 1356 na zakázku Jana Očka z Vlašimi, který byl ve funkci druhého českého arcibiskupa, snad pro dnes již neexistující kostel Pokory Panny Marie v nedalekém Podskalí. Motivem obrazu je tzv. Pokorná Madona, …. čti dál …

Stětí sv. Jana (V pevnosti, Vyšehrad, P 2)

      Zaniklý kostelík Stětí sv. Jana byl typickým stavebním počinem vrcholného středověku na území Vyšehradu. Zbytky jeho zdiva absorboval násyp nynější severovýchodní kurtiny barokního opevnění. Jak vyplývá z nákresu, jižní průčelí kostela bylo zbořeno, a hlavní loď byla přestavěna do nynější podoby, a zakomponována mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Původní zasvěcení kostela bylo Sv. Kříži, a teprve v době pohusitské změněno sv. Janu. Historických podkladů o tomto kostelu je pomálu. Předpokládá se, že původně byl farním kostelem pod správou vyšehradské kapituly. V době husitských válek byl Vyšehrad těžce poničen, ale kostel sv. Kříže zřejmě přestál dobu plenění beze škod. Odborníci …. čti dál …

Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

      V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována. V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské stolici. Na druhé straně se aktivně zasazoval na potlačování emancipačních snah obyvatel vyšehradského předhradí, které zase chtělo navázat na zaniklou náboženskou tradici …. čti dál …

Sv. Petra a Pavla (Vyšehrad, P2)

adresa:  K Rotundě 10/100, P2  mše: Pá 17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Prostor starobylého Vyšehradu, je spojený nejen s nejstarší historií naší státnosti, ale také s nejstaršími památkami církevními. Úsvit historie je charakteristický přežíváním starších, ještě předkřesťanských tradic. V prostoru vyšehradského návrší a vyšehradského předhradí bylo historicky zdokumentováno nejméně čtrnáct svatyň. Na východním cípu bývalého knížecího okrsku při archeologických vykopávkách byly nalezeny základy baziliky svatého Vavřince, a ještě pod nimi starší, zřejmě z otonské doby pocházející, kaple. Měla půdorys kříže a stavebně byla zřejmě příbuzná s kostelem na slavníkovské Libici, kde byl zdokumentovaný velice podobný objekt z let 962 až 995. Vyšehrad byl jednoznačně střediskem církevní …. čti dál …

Sv. Martina (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

adresa:  DS  K rotundě  16/92, P2             mše:  Po, Čt 17.30 (lat)   16.00 (Z)  Út, So 8.00   Rotunda sv. Martina je jedinou původní středověkou stavbou současného Vyšehradu. Nalezneme ji ve východní části areálu, poblíž Leopoldovy brány. V původní zástavbě se v prostoru mezi ní a kaplí Panny Marie Šancovní nacházelo středověké tržiště, a bezprostředně vedle rotundy na východním okraji prostoru ležel malý hřbitov (12. a 13. století). Poblíž zde ještě ve 14. století uzavírala hradiště svatomartinská brána. První písemný záznam o rotundě pochází z r. 1396, kdy se uvádí platební povinnost Diviše z Kršovic k této kapli 92 grošů. Během husitských bouří byl kostel 2.11.1420 vypleněn …. čti dál …