Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské)

  Poutní obraz Panny Marie Dešťové (Vyšehradské) je dnes umístěn v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě ve čtvrté postranní kapli v levé části chrámu ve střední části křídlového oltáře, mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Původ deskového obrazu je nejasný, podle jedné verze jej ke konci své vlády daroval vyšehradské kapitule Karel IV., když si jej dovezl z korunovační cesty po Itálii, podle jiné vznikl kolem r. 1356 na zakázku Jana Očka z Vlašimi, který byl ve funkci druhého českého arcibiskupa, snad pro dnes již neexistující kostel Pokory Panny Marie v nedalekém Podskalí. Motivem obrazu je tzv. Pokorná …. čti dál …

Stětí sv. Jana (V pevnosti, Vyšehrad, P 2)

      Zaniklý kostelík Stětí sv. Jana byl typickým stavebním počinem vrcholného středověku na území Vyšehradu. Zbytky jeho zdiva absorboval násyp nynější severovýchodní kurtiny barokního opevnění. Jak vyplývá z nákresu, jižní průčelí kostela bylo zbořeno, a hlavní loď byla přestavěna do nynější podoby, a zakomponována mezi bastiony sv. Rocha a Leopolda. Původní zasvěcení kostela bylo Sv. Kříži, a teprve v době pohusitské změněno sv. Janu. Historických podkladů o tomto kostelu je pomálu. Předpokládá se, že původně byl farním kostelem pod správou vyšehradské kapituly. V době husitských válek byl Vyšehrad těžce poničen, ale kostel sv. Kříže zřejmě přestál dobu plenění beze škod. Odborníci …. čti dál …

Panny Marie Šancovské (V Pevnosti, P2)

V rámci barokní přestavby vyšehradské pevnosti zaniká kostel Stětí sv. Jana. Jeho hmota zčásti vplynula do nově vystavěné hradby, část kostela, která vně „přebývala“, je zdemolována. V prostoru před kostelem je kanovníkem a příštím děkanem Janem Tomášem Berghauerem přebudována mariánská poutní kaple. Ve funkci vyšehradského děkana působil v letech 1749 až 1760. Berghauer byl militantní katolík, velice aktivní v době reformace. Na jedné straně se snažil prosadit nezávislost vyšehradské kapituly na pražském biskupství, s ohledem na historickou přímou podřízenost papežské stolici. Na druhé straně se aktivně zasazoval na potlačování emancipačních snah obyvatel vyšehradského předhradí, které zase chtělo navázat na zaniklou náboženskou tradici podobojí. Z protichůdných …. čti dál …

Sv. Petra a Pavla (Vyšehrad, P2)

adresa:  K Rotundě 10/100, P2  mše: Pá 17.30 (lat)  16.00 (Z)  Ne  9.00   Prostor starobylého Vyšehradu, je spojený nejen s nejstarší historií naší státnosti, ale také s nejstaršími památkami církevními. Úsvit historie je charakteristický přežíváním starších, ještě předkřesťanských tradic. V prostoru vyšehradského návrší a vyšehradského předhradí bylo historicky zdokumentováno nejméně čtrnáct svatyň. Na východním cípu bývalého knížecího okrsku při archeologických vykopávkách byly nalezeny základy baziliky svatého Vavřince, a ještě pod nimi starší, zřejmě z otonské doby pocházející, kaple. Měla půdorys kříže a stavebně byla zřejmě příbuzná s kostelem na slavníkovské Libici, kde byl zdokumentovaný velice podobný objekt z let 962 až 995. Vyšehrad byl jednoznačně střediskem církevní …. čti dál …

Sv. Martina (V Pevnosti, Vyšehrad, P2)

adresa:  DS  K rotundě  16/92, P2             mše:  Po, Čt 17.30 (lat)   16.00 (Z)  Út, So 8.00   Rotunda sv. Martina je jedinou původní středověkou stavbou současného Vyšehradu. Nalezneme ji ve východní části areálu, poblíž Leopoldovy brány. V původní zástavbě se v prostoru mezi ní a kaplí Panny Marie Šancovní nacházelo středověké tržiště, a bezprostředně vedle rotundy na východním okraji prostoru ležel malý hřbitov (12. a 13. století). Poblíž zde ještě ve 14. století uzavírala hradiště svatomartinská brána. První písemný záznam o rotundě pochází z r. 1396, kdy se uvádí platební povinnost Diviše z Kršovic k této kapli 92 grošů. Během husitských bouří byl kostel 2.11.1420 vypleněn …. čti dál …